Kvůli pronájmu gripenů žádné obvinění nepadne. Kauza je definitivně u ledu | E15.cz

Kvůli pronájmu gripenů žádné obvinění nepadne. Kauza je definitivně u ledu

Český gripen
Český gripen
• 
ZDROJ: CC BY-SA 2.0: Milan Nykodym

ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Za údajnou korupci při pořízení stíhaček Jas-39 Gripen pro českou armádu nikdo obviněn nebude. Pražské vrchní státní zastupitelství (VSZ) případ po čtyřech letech definitivně odložilo, protože nebyly zjištěny skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání konkrétní osoby.

Kauzou se museli od roku 2002 třikrát zabývat detektivové protikorupční policie, kteří pokaždé případ odložili. S posledním prověřováním údajné korupce začali v květnu 2010, a to na základě prověrky Nejvyššího státního zastupitelství. Po více než tříletém prověřování dospěli k závěru, že se nestal trestný čin.

VSZ však usnesení policie o odložení případu zrušilo a nedávno vydalo vlastní rozhodnutí. „Z důvodu, že nebyly zjištěny skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání konkrétní osoby,“ uvedl ředitel odboru závažné hospodářské a finanční kriminality VSZ Marek Bodlák.

S informacemi o podplácení při uzavírání smlouvy na stíhačky Gripen s Českem přišla v únoru 2007 i švédská televize. Padla tehdy zmínka o tom, že by do korupční aféry mohl být zapleten rakouský obchodník Alfons Mensdorff-Pouilly, který v 90. letech působil v Česku jako poradce společnosti BAE Systems. Tehdy se prý pokoušel o kontakt se zástupci české vlády, kteří měli rozhodování o nákupu letounů na starosti. Tendr na nákup stíhaček měl původně více uchazečů, kteří ale z něho nakonec odstoupili, a zůstalo tak jen britsko-švédské konsorcium BAE-Systems s letouny Gripen.

Kvůli úsporám zvítězil pronájem

Smlouvu o nákupu gripenů schválil v dubnu 2002 tehdejší kabinet premiéra Miloše Zemana (ČSSD). Celkový rozpočet na pořízení letounů byl tehdy vyčíslen na 60,2 miliardy korun. Návrh financování však nezískal podporu Parlamentu. Po povodních v létě 2002 nová vláda ministerského předsedy Vladimíra Špidly (ČSSD) od záměru nakoupit stíhačky definitivně upustila, protože peníze byly potřeba jinde.

Po různých úvahách o zajištění českého vzdušného prostoru nakonec Špidlova vláda v červenci 2003 rozhodla, že si ČR stíhací letouny pronajme. Česko nakonec do výzbroje armády zařadilo gripeny, když si na deset let od Švédska za zhruba 20 miliard korun pronajalo 14 strojů. Smlouvu o pronájmu podepsali zástupci armády v roce 2004. Do Česka gripeny doputovaly v roce 2005 a nahradily zastaralé ruské stroje MiG-21.

Kauza se vyšetřovala přes 10 let

Současný pronájem stíhaček vyprší v roce 2015. V letošním roce vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) schválila prodloužení pronájmu nadzvukových strojů do roku 2027 s dvouletou opcí. Podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) bude Česko za pronájem podle nové smlouvy ročně platit 1,7 miliardy korun.

Kriminalisté se o nákup letounů zajímali opakovaně. Při prvním vyšetřování dospěla česká policie v prosinci 2002 k závěru, že se trestný čin stal, nenašel se ale viník. Podruhé se policisté začali případem zabývat v únoru 2007, koncem roku 2009 jej ale opět odložili s tím, že nejde o podezření z trestného činu. Podezření z korupce při nákupech gripenů vyšetřovala třeba i policie ve Švédsku, USA či Rakousku.

Chronologie pronájmu stíhaček gripen:
26. března 1997 - Vláda rozhodla, že místo ruských migů se koupí novější typy stíhaček. O přezbrojení se ucházely americké firmy McDonnell Douglas-Boeing (letouny F/A-18) a Lockheed Martin (F-16), britsko-švédské konsorcium British Aerospace-Saab (Jas-39 Gripen) a francouzská Dassault Aviation (Mirage 2000).
10. ledna 2001 - Ministerstvo obrany vyhlásilo výběrové řízení na nové víceúčelové taktické nadzvukové letouny. Postupně z něj odstoupily všechny firmy s výjimkou BAE Systems-Saab.
10. prosince 2001 - Kabinet rozhodl, že zahájí jednání s BAE Systems-Saab o dodávce stíhaček Jas-39 Gripen.
22. dubna 2002 - Vláda Miloše Zemana (ČSSD) jednomyslně schválila smlouvy o nákupu 24 stíhaček Jas-39 Gripen.
9. května 2002 - Sněmovna schválila návrh financování nákupu, Senát jej ale zamítl a veto už Sněmovna nepřehlasovala.
10. září 2002 - Vláda upustila od záměru nakoupit 24 nových stíhaček a rozhodla jednat s vládami dalších zemí o jiném řešení, například o pronájmu či koupi starších strojů.
15. ledna 2003 - Protikorupční policie odložila vyšetřování možné korupce při pořizování gripenů pro českou armádu. Podle kriminalistů sice zakázku zřejmě korupce provázela, její pachatele se však nepodařilo zjistit.
17. prosince 2003 - Kabinet rozhodl, že zahájí jednání se švédskou vládou o pronájmu 14 stíhaček Jas-39 Gripen; vláda tak respektovala předchozí doporučení odborné komise.
9. dubna 2004 - Vláda schválila smlouvy o desetiletém pronájmu 14 gripenů; podepsány byly v červnu 2004.
26. dubna 2005 - ČR oficiálně převzala od Švédska na čáslavské letecké základně prvních šest nových stíhaček Jas-39 Gripen; dalších osm letounů dostala do konce srpna.
20. února 2007 - Švédská televize informovala o korupci, jež údajně provázela jednání konsorcia BAE-Saab o prodeji a následně o pronájmu gripenů české armádě.
30. listopadu 2009 - Česká protikorupční policie podruhé odložila vyšetřování kauzy údajných úplatků při zakázce na pronájem stíhaček.
14. listopadu 2010 - Premiér Petr Nečas (ODS) řekl, že po skončení pronájmu v roce 2015 bude vypsán nový tendr.
1. února 2012 - Vláda rozhodla, že ČR se nevzdá nadzvukového letectva ani po roce 2015. Ministra obrany Alexandra Vondru (ODS) pověřila jednáním se zástupci švédské vlády o možnostech „překlenovacího řešení“ dalším provozováním 14 gripenů.
25. července 2012 - Vondra dostal na exkluzivní jednání se Švédskem čas do konce listopadu. Zároveň ale MO začalo ke stejnému termínu připravovat případné výběrové řízení.
12. listopadu 2012 - Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová řekla, že za údajnou korupci v kauze pořízení gripenů pro českou armádu už asi nikdo obviněn nebude.
15. března 2013 - Premiér Nečas jednal o gripenech se svým švédským protějškem Fredrikem Reinfeldtem. Nečas prohlásil, že poslední nabídka Švédska na pokračování pronájmu stíhaček ještě neodpovídá českým představám a ČR by mohla zvolit jiné stroje.
14. srpna 2013 - Premiér překlenovací vlády Jiří Rusnok prohlásil, že by rozhodnutí o pronájmu gripenů rád nechal na nové vládě. V případě hrozby zhoršení podmínek prodloužení pronájmu ale nechá rozhodnout svoji vládu.
11. září 2013 - Ministr obrany v demisi Vlastimil Picek oznámil, že návrh smlouvy mezi ČR a Švédskem počítá s prodloužením pronájmu gripenů o 14 let. Roční splátky budou o třetinu nižší, než je tomu u dobíhajícího kontraktu.
9. října 2013 - Česká policie znovu odložila vyšetřování možné korupce při pořizování gripenů.
12. března 2014 - Vláda schválila prodloužení pronájmu gripenů do roku 2027 s dvouletou opcí. Roční splátky mají být asi o třetinu nižší, než byly podle současné smlouvy. Podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) bude Česko za pronájem podle nové smlouvy ročně platit 1,7 miliardy korun, celkem tedy za 12 let pronájmu zaplatí 20,4 miliardy korun.
5. května 2014 - Vláda schválila financování nadzvukového letectva; v letech 2015 až 2027 na tyto účely půjde 21,4 miliardy korun.

Zdroj ČTK

Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video