NKÚ hodlá žalobou upozornit na vážnou krizi, do které se prý zákon o platech ústavních činitelů dostal. Podle šéfa úřadu Miloslava Kaly mohou mzdy soudců v příštích letech růst geometrickou řadou na rozdíl třeba od platů učitelů. Příjmy soudců by se tak mohly vymknout reálným společenským měřítkům.
„Není možné zachovat stávající stav, jinak se nůžky rozevřou a až bude mít nastupující soudce plat 200 tisíc korun, když průměrný plat bude 40 tisíc nebo 50 tisíc korun, tak ta situace bude neudržitelná,“ prohlásil v Otázkách Václava Moravce Kala.
Vláda také podle něj nemůže přijmout žádný nový zákon o platech soudců, protože je vázána parametry na základě loňského rozhodnutí soudu. Cílem žaloby by tedy mělo být to, aby byl zrušen současný stav. NKÚ se může na soud obrátit až nyní, protože v minulých dnech přišly soudcům lednové výplaty, které jsou poprvé podle nového výpočtu.
Příliš vysoké materiální zabezpečení
Výpočet pro mzdy soudců podle Kaly opouští vazbu mezi výší platu představitelů jednotlivých druhů státní moci. Zákonodárci si například kvůli špatnému ekonomickému vývoji několik let zmrazovali platy. „Bude to nespravedlivé nebo neakceptovatelné pro společnost, aby se soudci dostali do takového materiálního zabezpečení, které v rámci společnosti nebude odpovídat naprosto nikomu,“ dodal Kala.
Žalobu by NKÚ měl podat některému z obecných soudů, který by se pak měl obrátit na ÚS. Podobně postupovali zástupci justice, kteří chtěli dorovnat platy kvůli tomu, že ministerstvo práce a sociálních věcí nepoužívalo při stanovování platů správný statistický údaj. Za pravdu jim dal Nejvyšší soud. Stát na základě tohoto verdiktu soudcům zpětně vyplatí celkem 1,2 miliardy korun za léta 2012 až 2014, což jsou peníze, o které přišli kvůli špatně stanovené platové základně.
Šéf NKÚ kritizoval nový výpočet pro platy soudců i v minulosti. Prohlásil například, že ÚS přistupuje k soudcům jako k privilegované skupině.
