Důvodem je nový občanský zákoník a zásada „stavba ustupuje pozemku“, podle nichž jsou trvalé stavby součástí pozemků a nebude možné, aby stavba a pozemek měly jiného majitele. Při navrácení půdy církvím by tak na ně mohla přejít i některá vodní díla, jejichž provoz má zásadní význam pro okolní obce.
Podle ministerstva občanský zákoník situaci neřeší zcela jednoznačně. Úřad proto na poslední chvíli mandátu ministra v demisi Miroslava Tomana poslal do mezipřipomínkového řízení novelu vodního zákona, která by jasně stanovila, že vodní díla jsou samostatnými stavbami, které nejsou součástí pozemků. Princip sloučení vlastnictví půdy a staveb by tak u nich neplatil, stejně jako je to podle nového občanského zákoníku u inženýrských sítí.
„Jde o snahu vyřešit problém s vodními díly nacházejícími se na cizích pozemcích, u kterých je sporné, zda jsou samostatnou věcí, nebo jsou součástí pozemku, na kterém se nachází, a to s ohledem na povinnosti, které jsou vlastníkům těchto vodních děl uloženy ve veřejném zájmu vodním zákonem,“ řekla mluvčí rezortu Dana Večeřová.
„Novelu vítáme. Obdrželi jsme asi čtyřicet žádostí o církevní restituce,“ uvedla mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková. Termín pro podání připomínek končí 15. ledna, pak novelu projedná vláda a půjde do parlamentu.
Překvapení na závěr. Olomoucké arcibiskupství chce vrátit zámek v Kroměříži
