Schůze Sněmovny začínají obvykle v úterý, pondělí Němcová označila za atypický den. Jde ale podle ní o poslední den lhůty, kterou stanoví ústava. Ve stejný den začne taky zasedání dolní komory, které označuje její celkovou činnost mezi volbami.
Zákon o jednacím řádu Sněmovny uvádí, že schůze se nekonají v pondělí, v sobotu a v neděli, pokud se komora neusnese jinak. Poslanci si tedy budou zřejmě muset pondělní jednání hned na úvod schůze schválit.
Jak dlouho první povolební schůze potrvá, nelze odhadnout, poslanci na ní musí dohodnout rozdělení funkcí. „Může to trvat opravdu krátce, to bychom si všichni přáli, ale může to trvat tak dlouho, že ustavující schůze bude přerušována dejme tomu na několikrát, a může trvat třeba až do začátku příštího roku,“ řekla Němcová.
Pořad ustavujících schůzí obsahuje zejména organizační záležitosti. Noví poslanci skládají slib, ustavuje se volební komise a mandátový a imunitní výbor, zřizují se další výbory se stanovením počtu jejich členů a volí se vedení Sněmovny.
Program první schůze čítal v minulých volebních obdobích 17 stejných bodů. Tentokrát budou poslanci projednávat také čtyři zákonná opatření.
Ustavující schůze trvala obvykle dva dny. Pro volbu vedení a orgánů Sněmovny se totiž musejí dodržovat zákonné lhůty a nelze je provést za jediný den. Mezi nominacemi a samotnou volbou musí uplynout nejméně čtyřiadvacet hodin. Delší byla první sněmovní schůze po volbách v roce 2006, kdy trvala zhruba půldruhého měsíce, jednacích dnů bylo devět.
