Novým radarem se může vyzbrojit celá V4. Zájem mají především politici

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Stanmar CC BY 2.5 Wikimedia Commons

Pavel Otto
O projekt ReUNION českých a slovenských firem, které chystají výrobu moderních vojenských 3D radarů, se začaly zajímat Polsko a Maďarsko. První čtyřstranné jednání se konalo minulý týden v Domě armády Praha, tedy pod záštitou českého rezortu obrany. Pokud by rozhovory vyústily v mezinárodní smlouvu, šlo by o první podobnou dohodu v rámci visegrádské čtyřky. Podle dostupných informací je zájem především na politické úrovni. Otázka je, zda se dohodnou i zbrojovky.

„Šlo o pracovní jednání zástupců národních úřadů pro vyzbrojování a obranného průmyslu ze členských zemí V4 s cílem posoudit možnosti společného vývoje a výroby 3D mobilních radiolokátorů,“ uvedl Petr Sýkora z ministerstva obrany. Není však vyloučeno, že Poláci budou trvat na tom, aby se celé zařízení začalo vyvíjet od začátku a jejich firmy se na něm co nejvíce podílely. „Polsku i Maďarsku jsme zapojení do projektu ReUNION připraveni nabídnout.

Pokud by ale čtyři státy začaly nový radar vyvíjet od nuly, je nemožné, aby ho česká armáda dostala včas. Z našeho pohledu je proto nutné vzít jako základ existující česko-slovenský projekt, ke kterému se polské a maďarské firmy můžou připojit,“ uvedl mluvčí projektu Andrej Čírtek. Dodal, že český průmysl má jako jediný v celé V4 plně vyvinutý a odzkoušený klíčový komponent, tedy moderní polovodičovou anténu.

Polský koncern Bumar vyrábí elektronkové 3D radary TRS-15, o jejichž nákupu uvažovalo i minulé vedení rezortu obrany. To současné v čele s Martinem Stropnickým (ANO) dosud trvalo na tom, že vypíše otevřené výběrové řízení.

Společná řeč zatím zadrhává

Určité pochybnosti má šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek. „Našimi členy je několik výrobců radarové techniky. Společnému projektu by určitě prospělo, kdyby u 3D radiolokátorů našly společnou řeč, což se zatím úplně nedaří. Teprve pak lze uvažovat o zapojení průmyslu ostatních zemí V4. V této záležitosti jsem spíše skeptikem,“ konstatoval.

Na dvoudenní schůzce zástupců V4 v Praze se řešily konkrétní záležitosti jako například technické parametry zařízení a jeho logistická podpora, finanční zdroje jednotlivých armád, určení role vedoucího státu a tedy primárního kontraktora nebo společné vlastnictví know-how.

A jednalo se i o tom, kolik radarů by si každá ze zemí objednala. Češi jich požadují pět a výhledově možná ještě jednou tolik, Slováci šest a Maďaři čtyři. Polsko projevilo zájem o šest kusů, úplně jednoznačný příslib však od tamních představitelů nezazněl.

Konsorcium tuzemských společností Retia, Eldis a Tatra Trucks a slovenských EVPÚ a VOP Slovakia ujišťuje, že jím nabízené zařízení nebude stát více než 325 milionů korun za kus. Retia jako integrátor projektu české armádě nabídla poskytnutí 100 milionů korun jako záruky, že radiolokátory dodá v požadované kvalitě a včas.

Volby do Poslanecké sněmovny ČR 2025

V roce 2025 se v ČR konají volby do Poslanecké sněmovny. Projděte si klíčová témata, mezi které patří aktuální volební průzkumy, termín a čas voleb, strany, kandidáty, postup ve volební místnosti a volební systém ČR pro parlamentní volby 2025 (články se zobrazí po rozkliknutí odkazu):

Termín, strany, kandidáti a systém Volební průzkumy Voličský průkaz Jak volit? Volby ze zahraničí Volební místnosti Kroužkování a preferenční hlasy Volební lístky Volební komise