Za nemovitosti obcí, krajů nebo soukromníků mají církve dostat během třiceti let náhradu 59 miliard korun. Splátky budou vypláceny za kalendářní rok, nejpozději do 31. prosince. Pro vypořádání prostřednictvím dluhopisů může být dohodnut dřívější termín.
Otázkou je, jak budou dluhopisy úročeny, za jak dlouho budou splatné nebo zda budou výnosy z nich podléhat zdanění. Mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob to upřesnit nechtěl. „Nabídka bude tento pátek nejprve předložena církvím, až pak je možné její podrobnosti zveřejnit,“ řekl.
Podobně reagoval i šéf poslanců ODS Marek Benda. Například pro občany vydal loni rezort financí dvě emise několika typů dluhopisů: diskontované na 1,5 roku, pětileté kuponové, pětileté reinvestiční, 6,5, respektive 7leté protiinflační a tříleté prémiové. Jejich roční výnos se pohybuje od 2,05 do 3,41 procenta.
Smlouva s každou církví obsahuje konkrétní sumu, kterou stát vyplatí jako jednu z forem vypořádání majetkových křivd, a také závazek uhradit církvím ještě po dobu 17 let příspěvek na činnost. Ten je v současnosti asi 1,5 miliardy korun ročně. Postupně se bude snižovat, až úplně zanikne.
Smlouvy se netýkají vydávání lesů či polí, o něž mohou církve žádat po celý letošní rok. Tento majetek má hodnotu zhruba 75 miliard korun.
Opoziční ČSSD a Věci veřejné kritizují vládu za to, že chce smlouvy s církvemi stvrdit ještě předtím, než Ústavní soud rozhodne o stížnostech těchto stran na církevní restituce. Podle předsedy poslanců sociální demokracie Jeronýma Tejce jedná Nečasův kabinet nezodpovědně. „Pokud soud konstatuje, že zákon nebyl přijat v souladu s ústavou, pak to bude velmi složité,“ řekl. Ke společnému podepisování se zatím nepřipojí Bratrská jednota baptistů, rozhodne se v dubnu.
Dominik Duka: Rozjitřené restituce
