Největší skupinu ale nepřekvapivě tvoří stále Slováci, kterých v Česku v akademickém roce 2014/2015 studovalo zhruba dvacet tři tisíc. Následují je mladí lidé z Ruské federace, kterých je přes pět tisíc, a dva tisíce studentů z Ukrajiny. Výrazně zastoupený je i Kazachstán s 1 400 studenty.
„Ve školním roce 2014/2015 tvořili cizinci už 15 procent ze všech studujících. Souvisí to nejen s poměrně stabilním zájmem zahraničních studentů o studium na zdejších univerzitách - mezi lety 2010 a 2014 se počet nově zapsaných cizinců pohyboval kolísavě okolo hranice devíti tisíc, ale zároveň i s klesajícím počtem 'tuzemských' studentů,“ popisuje Hana Daňková z Programu migrace organizace Člověk v tísni s tím, že největší zájem panuje o bakalářské studijní programy a podle lokace o Prahu a Brno.
Počty zahraničních studentů | Počty zahraničních a českých studentů (zvětšíte kliknutím)
V obou městech se vzdělávají zhruba tři čtvrtiny všech studentů s cizím státním občanstvím. Například na Karlově univerzitě v Praze je zapsáno přes sedm tisíc cizinců, na brněnské Masarykově univerzitě zhruba 6 700.
Podíl zahraničních studentů ale roste například i na Ostravské univerzitě. „V současné době tvoří z celkového počtu zhruba deset a půl tisíce studentů přibližně 2 procenta. Nejvíce jich aktuálně studuje na Fakultě umění,“ vysvětluje mluvčí univerzity Adam Soustružník.
Jedná se podle něj především o výměnné pobyty v rámci programu Erasmus. „Studenti pocházejí celkem z devatenácti zemí. Překvapivě nejčastějšími jsou Španělé, za nimi následují Portugalci, Poláci, Litevci, Turci a Kazaši. Zajímavé je, že do Ostravy přijíždějí například i studenti z Malajsie nebo Singapuru,“ doplňuje.