Kurzarbeit poslanci zařadili 120 hlasy ze 156 přítomných členů dolní komory na návrh sociálního výboru do vládní novely zákona o zaměstnanosti. Proti bylo 33 poslanců opozičních TOP 09 a Starostů a ODS, obávají se deformace trhu, případného zneužívání institutu a jeho rozpočtových dopadů a otevření prostoru pro možnou korupci. Debata trvala asi půldruhé hodiny.
ODS neuspěla s návrhem vrátit předlohu k novému projednání do výborů, ač tento postup podpořil v debatě i předseda hospodářského výboru z koaličního ANO Ivan Pilný.
Jde podle něho o závažný zásah do ekonomiky. „Novela nebyla řádně projednána,“ uvedl Pilný. Podle předsedy rozpočtového výboru Václava Votavy (ČSSD) si ale mohl kdokoliv z poslanců projednání návrhu ve výborech vyžádat už dřív.
Norma především předpokládá, že členové obchodních společností, kteří jsou bez práce a jen vykonávají činnost za nižší odměnu, by neměli nárok na podporu v nezaměstnanosti. Alena Nohavová (KSČM) uspěla v dolní komoře s návrhem vypustit z okruhu těchto lidí členy bytových družstev. Předloha míří k posouzení do Senátu.
Premiér Bohuslav Sobotka rozhodnutí Sněmovny přivítal, podle něj se tím Česko řadí po bok řady vyspělých zemí, kde tento systém velmi dobře funguje. „Myslím, že se nám podařilo systém tzv. kurzarbeitu nastavit tak, aby si firmy dokázaly podržet své kmenové zaměstnance i po přechodnou dobu v případě hospodářského poklesu, kdy by jinak musely přikročit k propouštění,“ sdělil.
Maximálně by stát poskytl příspěvek ve výši 12,5 procenta průměrné mzdy za první tři čtvrtletí předchozího kalendářního roku
Návrh na zavedení kurzarbeitu vychází z parametrů, které v listopadu schválila vláda. Příspěvek od státu by mohly získat firmy, které by kvůli krizi či přírodní pohromě nemohly zaměstnanci přidělovat práci v rozsahu nejméně 20 procent stanovené týdenní pracovní doby.
Maximálně by stát poskytl příspěvek ve výši 12,5 procenta průměrné mzdy za první tři čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Podpora by se podnikům vyplácela nejdéle půl roku s možností jednoho opakování. V odůvodněných případech by vláda mohla stanovit delší dobu podpory.
Zaměstnavatel by k žádosti o příspěvek přikládal mimo jiné podrobný popis důvodů, počet pracovníků, výhled překonání krizové situace a dohodu s odbory o výši náhrady mzdy.
V dohodě s úřadem práce by se musel zavázat, že zaměstnance nepropustí. Pokud by firma dohodu porušila, nebude moci po tři roky dostat příspěvek na veřejně prospěšné práce, na takzvaná společensky účelná pracovní místa, na zapracování, na přechod na nový podnikatelský program ani na kurzarbeit.
| Kurzarbeit |
|---|
| Kurzarbeit byl poprvé zaveden v roce 1910 s cílem udržení pracovních míst a kvalifikace dělníků při omezování těžby a zpracování draselných solí v Německu. Později bylo toto podpůrné opatření využito i ve vyhlášce o podpoře v nezaměstnanosti (Verordnung über die Erwerbslosenunterstützung) z roku 1924 v Německu. |
Cílem původního vládního návrhu novely je sjednotit pravidla vyplácení podpor v nezaměstnanosti. Ostatní nezaměstnaní s nekolidující prací za méně než polovinu minimální mzdy totiž podporu také nedostávají.
Nová pravidla by se týkala například nezaměstnaných společníků, jednatelů firem, ředitelů obecně prospěšných společností nebo členů představenstev a rad akciových společností, kteří dělají pro společnost práci za nízkou odměnu. Nezaměstnaní budou v žádosti o podporu muset také doložit, že žádnou činnost za odměnu či nekolidující zaměstnání nemají. Období, kdy nebudou podporu dostávat, se jim nezapočte do takzvaných podpůrčích dob.
Podle společnosti Deloitte je návrh opatřením, které může pomoci zaměstnavatelům v době nedostatku zakázek nebo v případě postižení živelní pohromou. „Nicméně kvůli nutnosti schválení každé jednotlivé dohody vládou se dle mého názoru bude jednat spíš o výjimečné opatření, jehož praktický dopad bude omezený,“ sdělila Lucie Rytířová z Deloitte.
