Na konci roku 2004, v němž Česko s devíti dalšími státy rozšířilo EU, pracovalo v zemi zhruba 108 tisíc cizinců. Z unie pocházelo kolem 75 tisíc. V předchozích několika letech se počty zahraničních pracovníků příliš nelišily.
Zlom nastal v roce 2005. Na konci roku v ČR pracovalo už přes 151 tisíc cizinců, z toho 96.400 bylo z EU. Nejvíc lidí ze zahraničí našlo v Česku zaměstnání v roce 2008. Na konci roku v zemi působilo bezmála 284 600 cizinců. Celkem 141 tisíc z nich pocházelo z unie.
Krize počet zahraničních sil v Česku prudce srazila. Z roku na rok úřady práce evidovaly zhruba o 54 tisíc zahraničních zaměstnanců méně. Na konci roku 2009 jich bylo 230 700. Úbytek byl patrný i v následujícím roce, a to o dalších 15 tisíc. V roce 2011 se propad zastavil, v prosinci bylo v evidenci na 217 900 zaměstnanců z ciziny.
| Počet zahraničních pracovníků v ČR | |
|---|---|
| 2004 | 107 984 |
| 2005 | 151 736 |
| 2006 | 185 075 |
| 2007 | 240 242 |
| 2008 | 284 551 |
| 2009 | 230 709 |
| 2010 | 215 367 |
| 2011 | 217 862 |
| 2012* | 269 394/221 944 |
| 2013* | 246 964/223 281 |
*Odhad úřadu práce/odhad statistického úřadu
Ekonomická recese připravila o místo hlavně lidi ze zemí mimo EU, kterým ČR přestala vydávat pracovní povolení. Počet zaměstnaných euroobčanů klesl jen mírně. V roce 2010 a 2011 už zase rostl a překročil 154 tisíc.
Za zaměstnáním do Česka nejvíc mířili Slováci, Ukrajinci a Poláci. Na konci roku 2004 v ČR pracovalo téměř 60 tisíc lidí ze Slovenska a skoro 9000 Poláků. Zaměstnanců z Ukrajiny bylo 22 400, o čtyři roky později na vrcholu konjunktury to bylo už přes 81 tisíc. Tehdy si tu zaměstnání našlo také 100 200 Slováků a bezmála 20 700 Poláků. Na konci roku 2011 bylo v ČR zaměstnaných už jen 35 250 Ukrajinců, ale 106 400 Slováků a bezmála 20 tisíc Poláků.
Z posledních dvou let přesná čísla úřady práce nemají. Před dvěma lety totiž dostaly nový informační systém, který údaje o zaměstnávání cizinců plně nezpracovával. Za předchozí dva roky jsou tak k dispozici jen kvalifikované odhady, uvedla mluvčí úřadu práce Kateřina Beránková. Podle ní se data přesunují nyní zpět do staronového systému.
