Pro azylanty je Česko jednou z nejméně lákavých zemí v EU

Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat či ze zpráv českého a rakouského resortu vnitra. Od roku 1990 do konce letošního prvního pololetí, tedy za zhruba čtvrt století, celkový počet žádostí o azyl v Česku dosáhl 94 153.

Toto množství Německo, kam uprchlíci nejčastěji míří, obdrželo letos za necelé čtyři měsíce zhruba od půlky února do konce června. Maďarsko ho evidovalo za osm měsíců od loňského října do konce června, příval už přestává zvládat.

Cizinecká policie podle svého šéfa Milana Majera denně zadrží na českém území kolem čtyř desítek cizinců, kteří se do republiky dostali nelegálně. Majer ve středu řekl, že od 17. června po posílení kontrol policisté zajistili 1050 uprchlíků, a to většinou ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku. Jen čtyři chtěli zůstat v Česku.

Podle dublinského nařízení ČR zadržené uprchlíky vrací do země, v níž požádali o azyl. Česko cizince předává také zpět do státu, z něhož na české území přijeli. Zástupci ministerstva vnitra ve středu oznámili, že se do Maďarska daří zpět předat jen asi desetinu zadržených. Chtějí proto s přestaviteli tamního resortu vnitra jednat o řešení.

Ve Vyšních Lhotách začne fungovat další uprchlický tábor

Domácí

Česko letos v červnu obdrželo 105 žádostí o mezinárodní ochranu. Nejvíc jich přijalo v březnu, kdy jich bylo 176. Maďarsko v červnu evidovalo 16 580 žadatelů, Rakousko 7538, Německo 35 445, Belgie 2896, Bulharsko 1630, Nizozemsko 3085, Polsko 860, Švédsko 6625 a Švýcarsko 3805. V Estonsku podali cizinci 25 žádostí, v Litvě deset.

Itálie letos od ledna do konce května podle Eurostatu zaznamenala 25 200 žadatelů o ochranu, Francie 26 555, Malta 610, Rumunsko 625, Slovinsko 70 a Slovensko 75.

Podle právníků z Asociace pro otázky migrace by Česko mohlo udělat humanitární gesto vůči uprchlíkům a solidární krok vůči zemím, které jsou zavaleny žádostmi, a část žadatelů převzít.

Dublinské nařízení i české zákony to připouštějí, uvedla asociace. Podle ní by se navíc dublinské nařízení mělo přehodnotit, aby bylo spravedlivější vůči státům EU, přes které se na území osmadvacítky cizinci dostanou. Asociace zdůraznila, že nynější migrační vlna je celoevropský problém a řešit by se měl na evropské úrovni.

Přísná česká pravidla

Odborníci už dřív uváděli, že pravidla pro získání azylu jsou v Česku přísná. Letos za prvních šest měsíců vydal resort vnitra 728 rozhodnutí. Azyl dostalo 32 lidí a dočasnou doplňkovou ochranu 253. Loni české ministerstvo vnitra evidovalo 1156 žádostí. Rozhodnutí padlo 1050. Azyl dostalo 82 lidí a dočasnou ochranu 294. Nejvíc azylů přiznalo Česko v roce 2006. Bylo jich 268, žádostí tehdy přišlo 3016.

V Rakousku v prvním pololetí požádalo o azyl podle tamního spolkového ministerstva vnitra 28.311 lidí. Za stejnou dobu loni to byla zhruba třetina. Žadatelů každý měsíc přibývá. V únoru jich bylo 1236, v červnu 1768.

Nejčastěji se snaží ochranu získat lidé ze Sýrie. V lednu jich rakouské úřady evidovaly 900, v červnu 2420. Následují žadatelé z Afghánistánu a Iráku. O azyl v zemi v prvních šesti měsících požádalo také 192 dětí pod 14 let, které dorazily bez doprovodu dospělých. Víc než polovina pocházela ze Sýrie. Dalším 3331 dětem, které se do Rakouska dostaly samotné, bylo mezi 14 a 18 lety.