Do českých i zahraničních kinosálů míří dlouho očekávané historické drama Jan Žižka režiséra Petra Jákla. Film, který si svou premiéru odbude 8. září, je zároveň nejdražším českým filmem všech dob. Náklady na jeho natočení se vyšplhaly na zhruba půl miliardy. Režisér Jákl uvedl, že snímek natočil především pro české diváky a těm zahraničním chtěl zprostředkovat významnou část českých dějin.
Jákl připomněl, že nechtěl natočit biografii Jana Žižky. "Chtěl jsem udělat film, který bude mít emoci, kterou ta doba měla," řekl. Ve filmu o mladých letech slavného vojevůdce se objeví herci Ben Foster, Michael Caine, Til Schweiger, Matthew Goode nebo Sophie Loweová.
Kde se natáčel nejdražší český film? Jákl chce v Žižkovi ukázat krásu naší země
Rozpočet ve výši stovek milionů
Nový film, inspirovaný osudy slavného vojevůdce žijícího na přelomu 14. a 15. století, se zařadí do čela žebříčku nejdražších snímků natočených českými producenty. Náklady postupně vystoupaly na zhruba půl miliardy korun, a Jan Žižka tak zhruba o polovinu překonal dosud rekordní historický velkofilm Bathory z roku 2008, který natočil Juraj Jakubisko. Na třetím místě pak zůstává film Tmavomodrý svět o československých letcích ve Velké Británii za druhé světové války režiséra Jana Svěráka, který přišel do kin v roce 2001 a stál 230 milionů korun.
Rozpočty českých celovečerních hraných filmů se většinou pohybují v řádech desítek milionů korun a jen vzácně překonají stomilionovou hranici. V posledních letech patřily k nejdražším snímkům Nabarvené ptáče (2019) Václava Marhoula, natočené podle stejnojmenného románu polsko-amerického spisovatele Jerzyho Kosińského, za 175 milionů nebo animovaný film Hurvínek a kouzelné muzeum (2017) režiséra Martina Kotíka s rozpočtem blížícím se 170 milionům korun.
Více než sto milionů stál také životopisný Zátopek (2021) producenta a režiséra Davida Ondříčka, jehož rozpočet dosáhl 122 milionů korun. Prakticky stejnou částku stál i Il Boemo o českém hudebním skladateli druhé poloviny 18. století Josefu Myslivečkovi, který natočil režisér Petr Václav a jenž bude mít premiéru v druhé polovině září na festivalu v San Sebastianu. Na 100 milionů přišel také Zlatý podraz (2018), ve kterém Radim Špaček zobrazil příběh úspěšných čs. basketbalistů na pozadí let 1938 až 1951, nebo Jakubiskova Nejasná zpráva o konci světa (1997).
Nepříliš obvyklý je také rozpočet mezi 80 a 100 miliony korun. Patří sem například Habermannův mlýn (2010) Juraje Herze, který vyšel na 87 milionů, stejnou částku stál také životopisný snímek Davida Mrnky Milada (2017) o političce Miladě Horákové zavražděné komunisty po zinscenovaném procesu. Téměř 85 milionů dosáhl rozpočet filmu Obsluhoval jsem anglického krále (2006) Jiřího Menzla. Na zhruba 80 milionů přišly snímky Tobruk (2008), 3 sezóny v pekle (2009), animovaný Alois Nebel (2011) nebo Lída Baarová (2016).
Vysokorozpočtové české filmy přitom prakticky nemají šanci, aby se jejich náklady vrátily na tržbách z kin, důležitou roli v jejich financování hrají české i mezinárodní granty nebo tržby z prodeje televizních práv. Ani ty ale někdy nestačí, v minulosti se producenti ocitli kvůli financování filmů i před soudem. Asi nejznámějším případem je Bathory, který produkovala Jakubiskova manželka Deana. Před soudem se manželé Jakubiskovi ocitli kvůli směnce, kterou podepsali České spořitelně oproti úvěru na až 50 milionů korun a jejíž platnost odmítali uznat. V září 2010 soud rozhodl, že kvůli tomu, že se dostali do prodlení se splátkami, musejí bance zaplatit 54 milionů korun. Média později informovala o tom, že se Jakubiskovi potýkají s exekucemi za více než 70 milionů korun, kvůli tomu v dražbě prodal jejich rodinný dům v Praze.
