Přebytek zahraničního obchodu nedokázal, stejně jako v předchozích čtvrtletích, plně kompenzovat pokles domácí poptávky po spotřebním a investičním zboží a službách, uvedl ČSÚ. „V meziročním srovnání existuje v EU osm zemí s hlubším propadem HDP, než vykázalo Česko. Z nich pouze o Nizozemsku se ovšem podobně jako o Česku nemluví v souvislosti s dluhovou krizí,“ rozvedl Sobíšek.
K meziročnímu poklesu výdajů na spotřebu domácností o 2,4 procenta přispěl zejména nižší zájem o předměty dlouhodobé spotřeby, klesly ale i výdaje za potraviny, alkohol a tabákové výrobky, energie a další zboží a služby.
„Tvorba hrubého kapitálu (investice) poklesla zejména v důsledku nižších výdajů ve stavebnictví,“ dodal analytik Raiffeisenbank Václav Franče.
Analytik Home Creditu Michal Kozub upozornil, že ve třetím kvartále přestaly přicházet pozitivní čísla z průmyslu, který byl jedním z klíčových zdrojů kladných příspěvků. „Tentokrát ale průmysl klesl o 2,5 procenta ve zdrojích HDP v důsledku obtížné situace hlavně na zahraničních trzích. Pro průmysl je to těžká zkouška, kterou bude velmi obtížné zvládnout. Nedařilo se hlavně těžebnímu průmyslu, který si v září připsal velmi výrazné poklesy,“ uvedl Kozub.
Analytici v příštím roce prudký obrat neočekávají. „Tento rok očekáváme pokles české ekonomiky o 0,9 procenta. V příštím roce počítáme s hlemýždím růstem o 0,5 procenta,“ odhadl za Raiffeisenbank Franče.
