Pro rozpuštění sněmovny je potřeba nejméně třípětinová většina hlasů všech poslanců, tedy sto dvacet. K opozičním poslancům by se tak museli přidat buď poslanci ODS, nebo TOP 09. Strany bývalé koalice ale deklarovaly, že nic takového nemají v úmyslu. „Pouze sněmovna sama se může rozpustit a je její výsostné rozhodnutí, zda to učiní, nebo ne,“ konstatoval včera prezident Miloš Zeman.
Zdá se ale, že důležitější otázkou je, jak naložit s Rusnokovým kabinetem. Ta štěpí především sociální demokracii. Momentální politickou krizi se snaží využít první místopředseda ČSSD Michal Hašek, který je příznivcem prezidenta, a pokouší se strhnout moc ve straně na sebe. Je tak nejvíce nakloněn tomu, aby úřednická vláda důvěru dolní komory získala.
Bývalá vládní koalice zase vymýšlí, jak eliminovat prezidentův vliv i „umravnit“ horlivost socialistů. Cestou k tomu je nebránit opozici, aby Rusnokovu kabinetu vyslovila důvěru. V dalším kroku by pak mohla na mimořádné schůzi úřednickou vládu shodit hlasováním o nedůvěře. To by byl jasný vzkaz jak pro hlavu státu, tak pro ČSSD: Stejně jako úřednická vláda dopadne každý kabinet, který bude skládat někdo jiný než ODS, TOP 09 a LIDEM.
Pokud by tento tah nevyšel, trojkoalice má stále v zásobě opětovný pokus o rozpuštění sněmovny. Ten by případně mohl následovat také okamžitě poté, co by byla vyslovena nedůvěra úřednickému kabinetu.
Zatímco na vyslovení důvěry vládě stačí prostá většina přítomných poslanců, pro nedůvěru musí zvednout ruku 101 zákonodárců. Touto většinou, alespoň zatím, disponuje pouze trojkoalice.
Do jednání o vyslovení důvěry Rusnokovu kabinetu se hodlá zapojit i prezident. „Předpokládám, že na Hrad pozvu předsedy všech poslaneckých klubů, protože jsou to právě oni, kdo ovlivňují postoj těchto klubů k hlasování o důvěře vládě,“ řekl Zeman. Hodlá se také osobně účastnit srpnové schůze dolní komory parlamentu.
