„Nepochybně budeme muset prokázat naprosto jasnou míru solidarity se zeměmi, které čelí největšímu náporu. Nemusí být na základě povinných kvót, v našich možnostech je mnohem více, než jsou povinné kvóty,“ uvedl Dienstbier.
S tím, že se Česko zvládne postarat o několik tisíc uprchlíků, souhlasí i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Debata se ale podle něj vede o něčem jiném. „Spor není o to, zda budeme solidární a postaráme se o několik tisíc uprchlíků. To nepochybně, stejně jako třeba během balkánské války, naše republika zvládne.
Jde o něco jiného, zda se v Evropě vytvoří trvalý přerozdělovací mechanismus, kterým bude Evropská komise migranty automaticky posílat do jednotlivých zemí, bez toho, aby do toho jejich vlády mohly v budoucnu jakkoliv zasahovat,“ uvedl Sobotka v komentáři.
Babiš: Musíme hledat společné evropské řešení
Také podle vicepremiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše se nyní nevede debata o počtu uprchlíků, ale o společném evropském řešení migrační krize.
Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) potvrdil, že solidarita je na místě. Nicméně je podle něj důležitější zaměřit se na příčiny uprchlické vlny a nedebatovat o rozdělování migrantů mezi evropské země.
„Bavit se teď o počtech je podle mě sekundární,“ reagoval Bělobrádek na Dienstbiera. „Než se budeme skutečně bavit o nějaké redistribuci, tak se pojďme bavit o tom, jak zabezpečíme schengenský prostor, jak budeme odrazovat uprchlíky aby chodili do Evropy,“ dodal.
Předseda opoziční ODS Petr Fiala vidí v Dientsbierově vyjádření rozpor s postojem, který dosud zastávala vláda. Není podle něj jasné, kolik uprchlíků Česko vlastně přijme ani jak se o ně postará. „U takto důležitého tématu bych očekával jednotný postup vlády, nikoli individuální a rozporuplná vyjádření jednotlivých ministrů,“ uvedl Fiala v tiskovém prohlášení.
Přečtěte si rozhovor s Ivo T. Budilem:
Podle návrhu kvót by ČR měla přijmout asi čtyři tisíce lidí. Dienstbier řekl, že by pro Česko jako desetimilionovou zemi neměl být „nezvladatelný problém“ takové množství vzít.
„Zvládli bychom i násobné množství oprávněných žadatelů o azyl,“ řekl ministr. Poukázal na to, že v 90. letech země poskytla pomoc mnohem většímu počtu lidí z válkou postiženého Balkánu.
Ministr dodal, že je třeba nabízet nejen restrikce, ale i přívětivou tvář. ČR by měla vyslat své zástupce do zemí s největším náporem, měli by tam s uprchlíky pracovat a seznámit je s podmínkami života v Česku. Pokud by lidé měli o zemi informace, možná by v ní víc chtěli zůstat.
Jiří Dienstbier: Důsledné střežení vnější schengenské hranice není odpověď na situaci těch, kteří museli ze své země prchnout
Svaz průmyslu a dopravy oznámil, že podniky by nyní přijaly pět tisíc uprchlíků. Podle Dienstbiera by tak celkový počet s rodinnými příslušníky mohl činit v tomto momentě sedm až patnáct tisíc.
Dienstbier podotkl, že požadavek na důsledné střežení vnější schengenské hranice není odpověď na situaci těch, kteří museli ze své země prchnout. Pokud by se navíc dodržovala takzvaná dublinská pravidla, měli by se zadržení běženci vrátit do hraničních států. Veškerá zátěž by tak zůstala na Itálii, Řecku a Maďarsku.
Klíčové je podle Dienstbiera vyřešení situace v zemích, odkud lidé kvůli válečným konfliktům prchají - v Sýrii, Iráku či Libyi. Tohoto cíle se ale nemusí podařit ještě řadu let dosáhnout, podotkl ministr.
Karel Schwarzenberg: Řveme, jako by nám uprchlíci řezali krky
