Šašek provokuje: Economic fiction
Jak modelový produkt vypadá? Vyberete si libovolnou státní zakázku starou několik let a prohlásíte, že je předražená (když stát nakupuje), nebo naopak podstřelená (když stát prodává). Klíčové je dmýchat obecný názor, že se krade, a eliminovat tržní povahu termínu cena (tedy že cena je to, co je někdo ochotný za něco zaplatit).
Zkusme si to na jednom pohříchu nezveřejněném případu, který má reálný základ. Andrej Babiš okradl stát o mnoho milionů korun. To nesouvisí s Čapím hnízdem ani s dotačními kouzly, ale s domem u náměstí Republiky, jež ministerstvo financí pod vládou miliardáře prodalo za necelých 800 milionů korun. Teď přichází láskovský moment.
Krádež 200 milionů
Částka je to nízká, protože mezitím vzrostly ceny nemovitostí až o deset procent. K tomu přidejme, že se lokalita po oznámení záměrů Penty s Masaryčkou stane asi nejhezčím koutem Prahy – a výsledek je třeskutý. Za kolik by se dům prodal teď, nikdo nechce odhadovat. Šašek se toho však nebojí a troufá si odhadnout, že by to mohla být až miliarda. Můžeme tedy po vzoru Václava Lásky a dalších tvrdit, že Andrej Babiš okradl stát zatím o dvě stě milionů! Skandál!
A šašek se jen diví, že Láska, Michálek a další fanoušci žánru spokojeně mlčí. No přiznejte sami, nebavilo by vás číst víc a víc eko-fi? Jistě se najde řada mladých talentů, kteří se do toho pustí rovnýma nohama a začnou plodit jeden skvělý elaborát za druhým. Poptávka existuje, odměny jsou vysoké, například senátorské posty či granty na činnost. Snad jen škoda, že se všichni zatím snaží žánr zapírat. Ale všeho do času.
