Pro normu hlasovalo 99 ze 176 přítomných poslanců, 45 jich bylo proti. K poslancům, kteří předlohu nepodpořili, patřili zejména zástupci ČSSD a KSČM.
Rozdílné názory krajů
Proti rušení újezdu Brdy vystupuje Středočeský kraj. „Jsem z rozhodnutí Poslanecké sněmovny zklamán. Je mi líto, že ministerstvo obrany nebere v potaz samosprávný celek, na němž ten vojenský újezd leží, a že nebere jeho námitky k tomu, aby se o tom dál jednalo,“ řekl středočeský hejtman Miloš Petera (ČSSD).
Zánik újezdu naopak podporuje Plzeňský kraj a záměr ve sněmovní debatě rozdělil podle krajské příslušnosti zejména poslance sociální demokracie. Podle Stropnického území ztratilo účel určení a zrušení újezdu podpořily už tři vlády. Podle něj armáda ušetří asi 70 milionů korun ročně. Ministr zdůraznil, že armáda nepotřebuje újezdy dimenzované pro 115 tisíc vojáků, když nyní jich je 21 tisíc.
Pyrotechnická očista? Prý do konce roku 2017
Středočeši pochybují o tom, že bude včas dokončena pyrotechnická očista území, a obávají se developerské činnosti a znečištění vodních zdrojů. Jsou taky proti změnám hranic mezi Středočeským a Plzeňským krajem, kterému má část území připadnout. Středočech Václav Zemek (ČSSD) podotkl, že hranice by se měly měnit pouze po dohodě regionů.
„Mrzí mě, že je to postaveno jako spor dvou krajů,“ uvedl Václav Votava (ČSSD) z Plzeňského kraje. Podle něho je navrácení katastrů do historických hranic oprávněné i kvůli zásobám pitné vody pro tamní obce a možné stavbě protipovodňových opatření. „Vojenský újezd Brdy je naprosto zbytná záležitost,“ uvedl Votavův stranický a regionální kolega Igor Jakubčík. Když armáda říká, že prostor nevyužívá a nepotřebuje jej, neměl by se jí podle něho vnucovat.
Armáda tvrdí, že újezd bude zbaven munice do konce roku 2017 tak, jak to stanoví plán. Ochrana přírody má být zaručena tím, že den po zrušení újezdu bude v Brdech vyhlášena chráněná krajinná oblast.
| Přehled vojenských újezdů v Česku (řazeno podle rozlohy): | |||
|---|---|---|---|
| Název | Poloha | Rozloha (km2) | Počet obyvatel (ČSÚ k 31. 12. 2013) |
| VÚ Hradiště | Doupovské hory, východně od Karlových Varů | 330 | 549 |
| VÚ Libavá | Oderské vrchy, severovýchodně od Olomouce | 327 | 1094 |
| VÚ Brdy | Pohoří Brdy, mezi městy Rokycany a Příbram | 260 | 31 |
| VÚ Boletice | Podhůří Šumavy, západně od Českého Krumlova | 220 | 286 |
| VÚ Březina | Drahanská vrchovina, severně od Vyškova | 158 | 2 |
| Celkem | - | 1295 | 1872 |
Bezpečnostní zájmy Česka
Kritici rušení brdského újezdu argumentovali i bezpečnostními zájmy Česka. Například Antonín Seďa (ČSSD) se tázal, kde by byla rozmístěna protiraketová obrana, pokud by ji stát v budoucnu potřeboval. Zastánci zase poukazují na to, že obyvatelům výcvikových prostor jsou krácena jejich občanská práva, která díky zákonu znovu nabudou. Podle zpravodajky Jany Černochové (ODS) jde například o právo na samosprávu.
Díky zákonu vznikne šest nových obcí. Sněmovna podpořila návrh poslanců ANO Ladislava Oklešťka a Karla Raise, podle kterého budou v letech 2016 a 2017 dostávat dvojnásobek částky, jež by jim jinak připadla z rozpočtového určení daní.
Pokud bude návrh zákona platit, uvolní se asi 42 tisíc z celkové rozlohy zhruba 129 600 hektarů vojenských újezdů. Hranice změní újezdy Boletice, Březina, Hradiště a Libavá. Z boletického újezdu se má na návrh Jana Zahradníka (ODS) vyjmout i katastr Maňávka u Českého Krumlova.
| Újezd v Brdech sloužil již armádě předválečného Československa |
|---|
| Poloha: Pohoří Brdy, zabírá celou polovinu brdského hřebene, leží přibližně 50 kilometrů jihozápadně od Prahy zhruba mezi městy Hořovice, Příbram, Rožmitál pod Třemšínem a Rokycany. |
| Rozloha: 260 km2 (přibližně polovina rozlohy Prahy); podle rozlohy je třetí největší z pěti vojenských újezdů v ČR; území tvoří z 90 procent lesy, zbytek jsou louky a vodní plochy. Počet obyvatel: 31 (ČSÚ k 31. 12. 2013). |
| Historie: Projekt vojenské střelnice v Brdech vznikl v roce 1926, dělostřelecké cvičiště zde bylo zřízeno o dva roky později. Za druhé světové války zabrala prostor německá armáda a dále jej zvětšila, do současné velikosti byl prostor rozšířen v 50. letech, kdy byla pro účely protitankové střelnice zabrána řada vesnic ve středozápadní části Brd. |
| Využití: Armáda provozuje v Jincích mimo jiné dělostřeleckou, tankovou, protitankovou i pěchotní střelnici a leteckou zkušební střelnici. V trhací jámě se likviduje závadná munice. |
| Ostatní: - Díky zákazu vstupu se ve vojenském výcvikovém prostoru zachovala řada vzácných živočichů a rostlin. |
| - Za první republiky zde bylo zkoušeno připravované opevnění, které se z velké části zachovalo do současnosti. |
| - Vojenský prostor je oficiálně přístupný pouze na propustku, protože ale není v silách armády ho celý oplotit, využívají ho často turisté. |
| - Postupně se některé části území na okraji újezdu otevírají veřejnosti, lidé mohou o víkendech a svátcích využívat turistické trasy a cyklotrasy. |
| - Na okraji újezdu měla být umístěna americká radarová základna; v roce 2009 USA od její výstavby upustily. |
| - Návrh zákona na zrušení újezdu z úsporných důvodů schválila vláda loni v listopadu. Jedná se o poměrně kontroverzní záležitost. Sněmovna rozhodnutí o Brdech již několikrát odložila. |
| - Na zrušení újezdu se neshodnou Plzeňský a Středočeský kraj, který je proti. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) prohlásil, že armáda v 21. století při své velikosti tolik újezdů nepotřebuje. |
