Senát odmítl soukromé penzijní fondy. Špatný produkt, řekl Štěch | E15.cz

Senát odmítl soukromé penzijní fondy. Špatný produkt, řekl Štěch

Milan Štěch
Milan Štěch
• 
ZDROJ: E15

jih, ČTK

Senát odmítl hlasy opozice reformní zákon, kterým chce vláda zavést důchodové spoření v soukromých penzijních fondech. Lidé by do nich odváděli část příspěvků, které nyní platí státu na průběžné financování penzí. Podle kritiků to může ohrozit státní výplatu důchodů. První část důchodové reformy se nyní vrací sněmovně, kde má vládní koalice možnost veto Senátu přehlasovat.

„Bude to model nestabilní a nevýhodný pro občany středně a méně příjmové. My to považujeme za špatný produkt ve špatnou dobu,“ uvedl předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Podle něj bude ČSSD usilovat i soudní cestou o zásadní změnu reformy, neboť cesta důchodového zabezpečení je v mezigenerační solidaritě.

Senátoři pak dnes odmítli i návrh o doplňkovém penzijním spoření, který je také součástí reformy. Dnešní senátní veto transformace třetího pilíře důchodového systému ještě může přehlasovat sněmovna.

Doplňkové penzijní spoření by mělo být podle představ vlády pouze zdrojem doplňkových příjmů. Zákon počítá s tím, že maximální výše státního příspěvku na penzijní připojištění se zvýší až na 2760 korun ze současných 1800 korun za rok. Dosáhne na ně ten, kdo si bude spořit tisícikorunu měsíčně.

Zákon má také zvýšit hranici pro poskytování státního příspěvku. Nárok na něj budou mít nově pouze lidé, kteří si budou měsíčně ukládat minimálně 300 korun. Nyní jej dostávají i ti, kteří si ukládají stokorunu měsíčně. Minimální výše státního příspěvku bude 90 korun korun měsíčně. Nad třistakorunové úspory by za měsíc lidé obdrželi 90 korun a 20 procent ze spořené částky. Pokud si člověk bude měsíčně spořit 1000 a více korun, bude od státu měsíčně dostávat 230 korun.

Kubera k opozici: Máte jen bludy pro veřejnost

Výtky sociálních demokratů pobouřily senátora ODS Jaroslava Kuberu. „Neříkám, že ty zákony jsou dokonalé, ale aspoň se snaží. Ale vy nemáte vůbec žádné řešení, jenom populistické bludy pro veřejnost,“ prohlásil. Podotkl, že se ČSSD rozhodla reformu odmítnout a měla by si nechat „ty vyprávěnky okolo“.

Spoření ve fondech by mělo tvořit druhý pilíř důchodového systému, který má fungovat má od roku 2013. Lidé mladší 35 let se budou moci rozhodnout, zda z pojistného odváděného státu vyvedou tři procentní body do penzijních fondů a k nim přidají ještě dva procentní body ze svého. Rozhodnutí bude nevratné, což je podle kritiků v rozporu s ústavním pořádkem.

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) očekává, že se do druhého pilíře zapojí až polovina ekonomicky aktivního obyvatelstva, tedy asi 2,5 milionu lidí. Podle průzkumu agentury STEM to chce udělat přibližně 27 procent Čechů ve věku od 15 do 59 let.

Výpadek až 30 miliard. Pomůže zvýšená DPH?

Výpadek peněz v průběžném penzijním systému, který opozice odhaduje až na 30 miliard korun ročně, chce vláda zacelit zvýšením spodní sazby daně z přidané hodnoty, což Senát odmítl už minulý týden. Na konci srpna na důchodovém účtu chybělo 27,2 miliardy korun, za rok to bylo o 6,3 miliardy korun více.

Penzijní společnosti mají spravovat svěřené peníze ve čtyřech fondech - fondu státních dluhopisů, konzervativním, vyváženém a dynamickém, které se budou. Budou povinny nejméně 90 procent výnosů z investování aktiv použít k navýšení vyplácených důchodů. Svěřené příspěvky a majetek společností mají být odděleny tak, aby lidé o své úspory při případném bankrotu společnosti nepřišli, zdůrazňoval Kalousek. Podle opozice ale zákon neskýtá dostatečné garance, že lidé o úspory nepřijdou.

Lidé si budou moci fondy měnit podle toho, zda jim bude vyhovovat buď větší míra rizika s vidinou větší míry zisku, nebo menší riziko s větší jistotou. Budou moci také měnit penzijní společnosti. Po dosažení důchodového věku budou moci vybrat, jak dlouho jim společnosti budou důchody z druhého pilíře vyplácet. Mohou se rozhodnout pro vyplácení renty po dobu 20 let, nebo mu bude vyplácena podle průměrné délky dožití vypočítaná částka až do jeho smrti z vypočítaná částka podle toho, kolik si tam naspořil. Nevyčerpané peníze by se staly předmětem dědictví.

Například pětačtyřicátník, který vydělává 15 tisíc korun, by tak měl podle výpočtu ministerstva práce mít důchod 10 184 korun. Pokud by převedl část odvodů do dluhopisového fondu, měl by dostat 10 257 korun. V dynamickém fondu by to bylo 10 605 korun. Pokud by vydělával 35 tisíc, bez spoření ve fondech by mu od státu připadlo 13 694 korun. Kdyby si ukládal v dluhopisovém programu, měl by mít zhruba o 800 korun víc. V dynamickém spoření by to pak mělo být 15 277 korun.

Autor: jih, ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.