Gerloch ústavním soudcem nebude, Senát nevyhověl prezidentovi

Aleš Gerloch

Aleš Gerloch Zdroj: archiv

Velkou většinou odmítli senátoři v tajném hlasování kandidaturu Aleše Gerlocha na ústavního soudce. Jako jediný podpořil jeho nominaci prezidentem Milošem Zemanem klub ANO.

Proti Gerlochovi vystoupili senátoři za KDU-ČSL a členové klubu Starostové a nezávislí. ODS zaujala podle šéfa frakce Miloše Vystrčila „mírně rezervovaný postoj“. ČSSD měla volné hlasování. Gerlocha podpořilo jen 19 senátorů z 64, kteří hlasovali.

Podle senátora Tomáše Czernina (TOP 09) potřebuje Ústavní soud osobnosti s mimořádným morálním kreditem, které budou odolné vůči politickým tlakům i jiným svodům. „Z toho důvodu mě netěší, že nám pan prezident navrhl kandidáta, který začátkem 70. let, tedy v době tuhé normalizace, vstoupil do komunistické strany,“ řekl Czernin.

Připomněl, že Gerloch informaci o svém členství v KSČ neuváděl, ani když minulý rok kandidoval do Senátu. „Zřejmě tušil, že by mu to příliš nepomohlo. Takového kandidáta opravdu podpořit nemohu,“ dodal Czernin.

Marek Hilšer z klubu STAN míní, že potřeba kvalitních soudců je zvlášť důležitá v době, kdy jsou podle něj na demokratické instituce vytvářeny určité tlaky a útoky. „Je důležité, aby v těchto institucích byli odborníci. Je ale také důležité, aby to byli lidé, kteří jsou všeobecně respektování z hlediska jejich morální a mravní integrity,“ uvedl.

Hilšer se pozastavil nad tím, že Gerloch ve svém odborném životopise působení na některých soukromých vysokých školách, které byly v minulosti spojovány s různými skandály. „Byly tam klientelistické sítě, studovali tam turbostudenti z řad politiků a policistů. ústavního soudce nesmějí být pochybnosti, u profesora Gerlocha je mám,“ uzavřel.

Gerloch ve svém vystoupení vyzdvihl hlavně svoji nezávislost. „Spolu s nestranností je zcela základním atributem soudce. Tomuto požadavku chci bezezbytku dostát,“ řekl.

Kromě členství v bývalé KSČ, do níž současný prorektor Karlovy univerzity vstoupil v roce 1975 a ve straně setrval po celou dobu normalizace až do roku 1990, se Gerlochovi vytýkají jeho posudky pro prezidenta Miloše Zemana.

Na základě Gerlochových analýz Zeman například uváděl, že jeho předvolební výjezdy do krajů nejsou volební kampaní nebo že nemusí jmenovat ministrem zahraničí Miroslava Pocheho. Gerloch hlavě státu pomohl i při sporu o ruského hackera Jevgenije Nikulina, kdy Hrad tvrdil, že jeho vydání do Spojených států je nezákonné.

Po únorovém odchodu ústavního soudce Jana Musila, který doporučil Gerlocha jako svého nástupce, má Ústavní soud 14 členů. Zeman bude muset nyní navrhnout Senátu jiného kandidáta, žádnou lhůtou však není vázán.