Stát uvolní na pomoc energeticky náročným firmám s cenami energií 3,5 miliardy korun. Peníze použije na snížení plateb firem na hladině vysokého a velmi vysokého napětí za obnovitelné zdroje energie, a to v průměru o dvě třetiny. Pomoc je určena pro téměř 25 tisíc odběrných míst. Na středeční tiskové konferenci to řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Po pomoci od státu volali zástupci průmyslu a podnikatelů kvůli vysokému růstu regulovaných cen energií. Obávali se až trojnásobného růstu nákladů na energie některých firem a oslabení konkurenceschopnosti tuzemského průmyslu. Odbory dříve uvedly, že žádají pro firmy kompenzace za vysoké ceny energií za sedm až devět miliard korun.
„Společně se Svazem průmyslu a dopravy a Hospodářskou komorou jsme během necelých dvou týdnů od vydání nařízení našli řešení, které pomůže udržet konkurenceschopnost českých firem a zachovat tak pracovní místa a posílit hospodářský růst,“ řekl Fiala. Stát podle něj nebude plošně dotovat energie všem firmám. „Soustředíme se na cílenou pomoc těm, které by zvýšení cen mohlo existenčně ohrozit,“ dodal premiér.
Stát bude peníze na pomoc firmám čerpat z rozpočtu na příští rok z kapitoly ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) nebo z nespotřebovaných peněz z letošního rozpočtu. Částku si mají rovnoměrně rozdělit subjekty připojené na hladině vysokého a velmi vysokého napětí. Půjde o necelých 25 tisíc odběrných míst.
Vládní pomoc sníží příspěvek na platby za obnovitelné zdroje subjektům připojeným na hladině vysokého napětí o 107 korun za odebranou MWh bez DPH a subjektům připojeným na velmi vysoké napětí o 167 korun. Pomoc bude odpočítávána podle rezervovaného příkonu. Příspěvek na obnovitelné zdroje bez započtení státního příspěvku obvykle dosahuje výše 495 korun za odebranou MWh bez DPH.
Vláda k poskytnutí pomoci firmám využije opatření, které prosadila v konsolidačním balíčku. „To nově umožňuje poskytovat státní pomoc s platbami za podporované zdroje energie kdykoliv během roku a umožňuje také tuto pomoc zacílit jen na určité napěťové hladiny, tedy například tak jako v tomto případě na firmy,“ popsal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Vedle toho se Síkela a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dohodl se zástupci Hospodářské komory a Svazu průmyslu a obchodu na pravidelných schůzkách v příštím roce. Tématem schůzek by měly být diskuse o systémových řešeních, která do budoucna zabrání nepředvídatelnému zvyšování regulované složky energií. „Rovněž platí, že kdyby nastal jakýkoliv negativní vývoj v ekonomice, budeme jako vláda hledat další možnosti pomoci pro firmy,“ dodal Stanjura.
Zástupci průmyslu a firem opatření vlády uvítali. Podle šéfa Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje je jakákoliv pomoc s energiemi důležitá pro udržení konkurenceschopnosti. Připomněl, že Česko má velmi rozvinutou průmyslovou základnu a tuzemský průmysl má i mnohem vyšší energetickou náročnost. Ceny energií se ho tak výrazně dotýkají.
Podle místopředsedkyně opozičního hnutí ANO Aleny Schillerové je však radost zástupců firem předčasná. Upozornila, že zatím není jasné, jak změnu nakonec promítne do regulované složky Energetický regulační úřad (ERÚ). Zástupci ANO se vyslovili pro plošnou pomoc firmám a domácnostem s platbami za energie. „Stát by mohl použít peníze z emisních povolenek,“ řekl v České televizi předseda stínové vlády ANO Karel Havlíček.
Podle rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vzroste v příštím roce regulovaná část elektřiny na hladině vysokého napětí meziročně o 105,5 procenta, na velmi vysokém napětí pak o 190,9 procenta. Tyto hladiny využívají především velcí odběratelé. Na hladině nízkého napětí, tedy u domácností a malých podnikatelů, pak bude meziroční růst o 66,7 procenta. U plynu se regulované ceny velkoodběratelům zvýší meziročně o 41,8 procenta, domácnostem o téměř 39 procent.
ERÚ zdůvodnil navrhovaný meziroční růst regulované složky energií ukončením dotací státu na některé energetické služby. Hlavní položkou je přenesení části plateb za obnovitelné zdroje energie, dále náklady na technické ztráty v přenosové a distribuční soustavě nebo náklady na podpůrné služby.
