Během nejrušnějších prázdnin v historii českého trhu s krátkodobými bondy ministerstvo financí prodalo papíry za 136 miliard korun.
Zahraniční, a především domácí investiční fondy přes prázdniny vydatně přilepšily českému rozpočtu. Jen za červenec a srpen nalily do státní kasy přes 52 milionů korun. Skoupily totiž několik obrovských emisí krátkodobého dluhu české vlády se záporným výnosem a zaplatily tak za možnost půjčit české vládě. A to mnohdy ne zcela dobrovolně.
Přes obvykle stojaté prázdninové vody na finančních trzích dluhopisové rotačky ministerstva financí přidaly na tempu. Úřad trh zaplavil pokladničními poukázkami splatnými v řádu několika měsíců dohromady za 136 miliard korun, což odpovídá třem čtvrtinám objemu prodaného za celé první pololetí. Šlo zároveň o desetinásobek loni prodaného objemu, dluhopisové trhy tak zažily nejrušnější prázdniny v české historii.
Ministerstvo má totiž naspěch. Vylepšit skóre současné vlády totiž lze jen do příštích parlamentních voleb. Všechny poukázky jsou tak splatné nejpozději koncem září. Do řady zájemců o dluh se záporným výnosem se přitom postavily především domácí fondy, kterým regulace nenabízí investiční alternativu.
Krátkodobý dluh tak mimo jiné skončil v peněžních fondech České spořitelny či Komerční banky. „Je to nutné zlo z titulu dodržování investičních limitů,“ vysvětluje nákupy domácích hráčů portfolio manažer Consequ Ondřej Matuška.
O tom, že se na zušlechťování státních financí skládají především české fondy, úřad ví. „Naprostá většina pokladničních poukázek, které byly v oběhu ke konci července, je v držbě sektoru domácích finančních institucí,“ potvrzuje mluvčí úřadu Kateřina Vaidišová.
Z přespolních hráčů zase u české vlády za bezmála půldruhé miliardy nakoupily americké fondy Pimco založené legendárním dluhopisovým investorem Billem Grossem. „V obdobných případech jde hlavně o součást spekulací na tvrdší korunu,“ říká ekonom Komerční banky Marek Dřímal.
Ministerstvo podle svých zářijových propočtů vydělalo od roku 2014 prodejem dluhopisů všech délek splatností celkem 2,3 miliardy korun.
Velká část těchto peněz nicméně pocházela ze spekulativních investic zahraničních hráčů v období před skončením devizových intervencí České národní banky. Fondy předpokládaly silné posílení české měny, a tím i zhodnocení svých korunových sázek.
