Stíhání Parkanové v kauze CASA definitivně končí | E15.cz

Stíhání Parkanové v kauze CASA definitivně končí. Exministryně se bude domáhat odškodného

Armádní letoun Casa C-295M při transportu koní Převalského do Mongolska
Armádní letoun Casa C-295M při transportu koní Převalského do Mongolska
• 
ZDROJ: Daniel Vitouš

ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se rozhodl nepodat dovolání v kauze nákupu armádních letounů CASA. Stíhání bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové (KDU-ČSL, TOP 09) i jejího podřízeného Jiřího Staňka tak definitivně končí. Soudy loni dvojici pravomocně osvobodily, podat dovolání navrhovalo pražské vrchní státní zastupitelství. Trestní kauza se táhla téměř deset let, Parkanová uvedla, že se bude domáhat omluvy i odškodného.

Nejvyšší státní zastupitelství sdělilo, že pro podání dovolání v neprospěch obviněných nejsou splněny zákonné podmínky a že by dovolání nemohlo vést ke změně závěrů soudů. „Nejvyšší státní zástupce nemá pochybnosti o tom, že trestní stíhání bylo ve věci vedeno důvodně, stejně tak důvodně byla ve věci i podána obžaloba na oba obviněné, která se opírala o rozsáhlý důkazní materiál,“ napsala instituce.

„Zároveň však nezbývá než akceptovat skutkové závěry soudů, že po celkově provedeném dokazování je dána pochybnost o stanovení přiměřené ceny uvedených letounů. Z toho vyplývá, že nelze jednoznačně určit výši škody, která měla být trestným činem způsobena,“ vysvětlila.

O pořízení transportních letounů za více než 3,5 miliardy korun rozhodla v roce 2009 druhá vláda Mirka Topolánka (ODS), tehdy už v demisi. Státní zástupce se snažil prokázat, že dvojice způsobila škodu ve výši zhruba 818 milionů korun, protože nenechala zjistit obvyklou cenu strojů. Podle pravomocného rozsudku ale státu žádná škoda nevznikla a oba obžalovaní udělali maximum pro to, aby se obchod uskutečnil v souladu se zákonem.

Obžalovaní čelili stíhání od roku 2012, vinu od počátku odmítali. Parkanová k soudu nikdy osobně nedorazila, a k věci tak veřejně nevypovídala. Staněk se naopak důsledně chodil hájit osobně.

Státní zástupce Jan Kořán podal obžalobu v roce 2015, a to pro zneužití pravomoci veřejného činitele a pro porušování povinnosti při správě cizího majetku. Pro Staňka žádal pětileté vězení a pětimilionový trest, pro Parkanovou chtěl dvouletou podmínku a dvoumilionový peněžitý trest. Pro oba se domáhal také zákazů činnosti.

K motivům údajné trestné činnosti obžaloba tvrdila, že Parkanová se chtěla zavděčit Topolánkovi, aby ji nevyhodil z vlády, a Staněk se chtěl stát šéfem sekce vyzbrojování, kterou vedl jen jako pověřený řízením. Soudy to označily za nesmysl.

Kořán si opakovaně stěžoval na to, jakým způsobem vedla hlavní líčení soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 6 Markéta Binderová. Podle něj proces nepřiměřeně protahovala. Odvolací senát ale v případu žádné zásadní průtahy neshledal.

Parkanová zareagovala na rozsáhlou medializaci případu tím, že v roce 2013 zveřejnila na svém webu záznamy výpovědí svědků, například bývalého premiéra Petra Nečase (ODS) nebo exministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09). Úřad pro ochranu osobních údajů jí za to uložil pokutu 16 tisíc korun, kterou následně potvrdil i Městský soud v Praze. Exministryně ale poté uspěla s kasační stížností u Nejvyššího správního soudu a úřad jí nakonec zaplacenou pokutu vrátil.

Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery