Na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému si na konci prvního pololetí 2018 spořilo 4,46 milionu lidí. Bylo to o 9000 méně než na konci loňského roku. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.
V transformovaných fondech, kam už lidé nemohou vstupovat, bylo 3,59 milionu lidí. To bylo o 123 tisíc méně než na konci roku 2017. Doplňkové penzijní spoření, které penzijní připojištění od roku 2013 nahradilo, má 869 tisíc lidí, o 111 tisíc více než loni v prosinci.
"Doplňkové penzijní spoření považujeme za důležitý produkt při přípravě na stáří. Proto by Čechů, kteří jej využívají, mělo spíše přibývat," řekl analytik Partners Martin Tománek. Stát podle něj lidi příliš nepřesvědčuje, aby penzijní spoření využívali. Lidé jej buď nemají, nebo si do něj posílají v průměru 700 korun měsíčně a nevyužívají tak naplno maximální státní příspěvek či daňové úlevy. Aby je využívali naplno, měli by si měsíčně posílat 3000 korun, nebo alespoň 1000 korun, aby získali nejvyšší měsíční příspěvek od státu, dodal.
Za první pololetí 2018 činil objem vyplácených státních příspěvků na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření 3,5 miliardy korun. Průměrný měsíční státní příspěvek na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření vzrostl proti konci roku 2017 o sedm korun na 133 korun. Průměrný měsíční státní příspěvek vyplaceného na penzijní připojištění byl 126 korun (nárůst o šest korun) a na doplňkové penzijní spoření 159 korun, stejně jako před půl rokem.
Objem příspěvků účastníků penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření v tomto období dosáhl 17,7 miliardy korun. Celkový průměrný měsíční příspěvek účastníka penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření stoupl proti konci roku 2017 o 28 Kč na 673 korun. Průměrný měsíční příspěvek účastníka penzijního připojištění se zvýšil o 26 korun na 650 korun a účastníka doplňkového penzijního spoření klesl o šest Kč na 770 korun.
Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. Nové fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení.
Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Z původních 44 fondů jich zbylo devět.
