Vláda podle očekávání protlačila Poslaneckou sněmovnou vlastní verzi zvýšení důchodů. Pro návrh hlasovalo 170 poslanců. Pokud by dolní komora parlamentu přijala návrh Senátu na růst důchodů o jeden tisíc korun po 25 letech na odpočinku, systém by zkolaboval, řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Pevná část penzí podle schváleného návrhu vzroste o 320 korun. S pravidelnou valorizací si tak senioři v průměru polepší o 918 korun. Lidé starší 85 let navíc dostanou další tisícikorunu. Jen příští rok to bude pro stát znamenat dodatečné výdaje přes 14 miliard korun.
Oproti tomu Senát chtěl přidat tisícikorunový příplatek všem důchodcům, kteří jsou na odpočinku 25 a více let. Podle ODS by to bylo spravedlivější k ženám, které vychovávaly děti a kvůli tomu odcházely na odpočinek dříve než muži, kteří zpravidla pobírají více peněz. Tato verze by byla ještě o dvě miliardy dražší.
„Česká správa ročně vydává přes 330 tisíc rozhodnutí, při senátním návrhu by musela vydat dalších 400 tisíc rozhodnutí. U každého by to museli úředníci posuzovat. Došlo by ke kolapsu důchodového systému, nápor nelze zvládnout,“ odmítla senátní návrh ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Podpořila ji šéfka státní pokladny Alena Schillerová (ANO), podle níž by se spis každého příjemce důchodu musel procházet ručně. „Pojmy jako první splátka či datum přiznání penze není přehlédnutelná maličkost. Prohlédnout by se musely miliony spisů,“ řekla.
Šéf klubu opoziční ODS Zbyněk Stanjura považuje tyto argumenty za iracionální. „Je komické, když stát vynakládal miliardy a miliardy na informační systémy, aby mi někdo v roce 2018 tvrdil, že informační systém nezná datum nástupu do penze. Pokud je to tak, tak je to fatální selhání těch, kteří systémy nakupovali,“ prohlásil poslanec s tím, že úprava systému, aby vygeneroval datum prvního vyplacení penze, by byla triviální.
Je to padlé na hlavu, míní senátor
Občanskodemokratický senátor Miloš Vystrčil označil vládní předlohu za nesmyslnou. „Kdo pro ni bude hlasovat, vydělí 130 tisíc seniorek, které vychovali děti a mají nejnižší penze. Nikde jsem nenašel studii, proč mají být zvýhodněni důchodci, kterým je nad 85 let,“ uvedl.
Vystrčil obhajoval senátní verzi pomocí konkrétního příkladu. „Pětaosmdesátiletý muž se narodil v roce 1933, šel do důchodu v šedesáti letech v roce 1993. Osmdesátiletá žena se narodila v roce 1938, šla do důchodu v 55 letech. A protože vychovala dvě děti, tedy taky v roce 1993. Oba dva jsou stejnou dobu v důchodu, ale žena ho má nižší než ten muž, protože částka se odvíjí od toho, kdy byli ekonomicky aktivní. Žena je stejnou dobu v důchodu jako muž, bere méně, a ještě má dostat přidáno jen ten muž. To mi připadá padlé na hlavu,“ podotkl senátor.
