Valachová: Neúspěchy u státních maturit nejsou dané jejich podobou
Jarními výsledky se chce ministerstvo podrobněji zabývat. „Nyní budeme ve spolupráci s učiteli a didaktiky důkladně analyzovat příčiny tohoto jevu,“ uvedla Valachová.
Na klesající připravenost studentů složit zkoušku v řádném termínu poukázal i její náměstek Stanislav Štech. „Především se však ukazuje, že je třeba provést důkladný kvalitativní rozbor jejich neúspěšnosti a věnovat pozornost podmínkám vzdělávání: pojetí školních vzdělávacích programů, tedy učivu nebo hodinovým dotacím předmětů na různých typech škol, dále didaktické připravenosti učitelů pro práci s odlišnými skupinami studentů a dalším okolnostem, které vlastní zkoušce předcházejí,“ doplnil.
„Problém vidím v tom, jaké nároky jsou na žáky v průběhu školní docházky kladeny. Postupně se snižují“
Podoba samotných maturitních zkoušek je vyhovující také podle předsedy Asociace ředitelů gymnázií Jiřího Kuhna. „Problém vidím v tom, jaké nároky jsou na žáky v průběhu školní docházky kladeny. Postupně se snižují. Maturita je pro většinu z nich první velkou zkouškou a najednou zjišťují, že jejich znalosti nestačí,“ řekl .
Odborníka na vzdělávání Tomáše Feřtka míra neúspěšnosti u státních maturit nepřekvapila. Zástupce společnosti EDUin zaměřené na oblast vzdělávání problém vidí především v nastavení vzdělávacího systému. Otázkou prý také je, kam se musí neúspěšnost vyšplhat, aby se uznalo, že to skutečně není problém samotných středoškoláků.
Je problém v systému?
Feřtek si myslí, že problémy nejsou v nastavení samotné zkoušky. I když má vůči její podobě drobné výhrady, ani jejich napravení by podle něj základní problém nevyřešilo. „Velká část dětí na základních a středních školách je na tom špatně a my nevíme, co s tím,“ poznamenal.
Situaci by podle něj mohla zlepšit podpora učitelů na druhém stupni základních škol. Díky tomu by se zlepšila nabídka základních škol a méně dětí by z nich odcházelo na víceletá gymnázia. Také považuje za potřebné dostat kvalitní učitele na některé průmyslové školy a učiliště.
| Vývoj neúspěšnosti ve zkouškách státní části maturit (řádný termín): | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Předmět | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 |
| Český jazyk | 9,70% | 10,30% | 6,40% | 6,80% | 11,80% |
| Matematika | 15,00% | 16,30% | 20,50% | 24,10% | 24,0% |
| Angličtina | 10,40% | 7,30% | 6,40% | 9,50% | 9,80% |
| Němčina | 24,10% | 19,40% | 20,40% | 21,70% | 26,30% |
| Cizí jazyk celkem | 12,60% | 8,80% | 7,90% | 10,50% | 10,80% |
Meziroční srovnávání neúspěšnosti u maturit podobně jako ředitel Cermatu Jiří Zíka považuje za ošidné. Nejen proto, že se debatuje o srovnatelnosti náročnosti testů. „Je podstatné, že s úspěšností velmi silně hýbe, jak se slabší část přelévá mezi matematikou a cizím jazykem a snaží se tou maturitou proplout,“ doplnil.
V současné situaci Feřtek považuje za nesmyslné, aby se zaváděla povinná maturita z matematiky a v souvislosti s tím i povinná maturita z cizího jazyka. Na základě predikce Cermatu i dalších odhadů se odborníci podle něj shodli, že by se neúspěšnost při řádném termínu mohla vyšplhat až k hranici 50 procent. Ministryně Valachová se už dříve nechala slyšet, že termín zavedení povinné maturity z matematiky plánovaný jejím předchůdcem na rok 2019 bude odložen.
