Vize nových ministrů: Příplatky za lehčí sádru, konec státní maturity a miliardy do rybníků | E15.cz

Vize nových ministrů: Příplatky za lehčí sádru, konec státní maturity a miliardy do rybníků

Pavel Otto

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Možní ministři koalic Spolu a Pirátů se Starosty a nezávislými začali načrtávat své záměry. Kandidát na šéfa rezortu zdravotnictví za TOP 09 Vlastimil Válek chce vrátit do hry nadstandardy, tedy příplatky za lepší oční čočky nebo lehčí sádru. Petr Gazdík za STAN by jako ministr školství zrušil státní maturitu a více propojil firmy se školami. Marian Jurečka za lidovce by pak v čele rezortu životního prostředí bojoval se suchem. Hodlá investovat 2,5 miliardy korun ročně do nových rybníků či alejí. Jurečka může řídit také rezorty průmyslu a obchodu nebo zemědělství.

„Chceme, aby se lidé mohli připojistit. Záleželo by na každém občanovi. Mnozí si už dnes připlácejí například za oxid uhličitý při kolposkopii (optická gynekologická vyšetřovací metoda – pozn. red.),“ nastínil Válek. Podle něj se na definici standardu zdravotní péče podílejí všechny odborné lékařské společnosti. „Výsledky je nutné přetavit do metodicky naprosto jasného standardu, který by se provázal s pojišťovnami,“ dodal adept na ministra.

Piráti volají především po legislativním ukotvení. „Vymezení hrazeného nároku podporujeme. Už dnes je v zákoně o veřejném zdravotním pojištění napsáno, co je péčí hrazenou a co nehrazenou. Je to ale stanoveno vágně a proklamativně. Musí to být zpřesněno,“ řekl odborník strany na zdravotnictví Ondřej Dostál. Připomněl, že v systému, kterým ročně proteče zhruba čtyři sta miliard korun, není dostatek prostředků na to, aby úplně všechno bylo zadarmo.

Dostál připomněl, že takzvané nadstandardy prosazené exministrem zdravotnictví Leošem Hegerem (TOP 09) zrušil v roce 2013 Ústavní soud. Důvodem byla skutečnost, že příplatky definovaly pouze metodiky ministerstva. „Musí pro ně být opora v zákoně,“ dodal expert na zdravotní právo.

Více praxe do škol

Změny chystá i kandidát na ministra školství Petr Gazdík, který by více propojil vzdělávání s praxí. Kromě bývalého předsedy STAN se jako o novém šéfovi rezortu hovoří rovněž o Martinu Baxovi z ODS a lidovci Marku Výborném.

„Už jsem mnohokrát řekl, že jsem na tuto roli připraven, ale není jasné, zda ministerstvo koalici Pirátů a STAN připadne,“ řekl Gazdík. Dodal, že pokud by nabídku řídit školství dostal, přijal by ji.

Chce mimo jiné vytvořit takzvané reálky, které by kombinovaly gymnaziální a odborné vzdělávání a nenutily žáky k brzkému rozhodování o budoucí profesi. Vzniknout by měl i nový model polytechnik s nabídkou profesního vysokého školství, které by umožnilo integrovat část vyšších odborných škol a více propojit zaměstnavatele se vzdělávacím systémem.

Své priority Gazdík už dříve představil na webu moderniskolstvi.cz. Počítá se zrušením státní maturity s tím, že školy by si úroveň maturitní zkoušky nastavily na základě svých vzdělávacích cílů. Jako předpoklad k připuštění ke školní maturitě Gazdík navrhuje zkoušku ze školského minima, kterou by žáci mohli absolvovat i v nižších ročnících studia.

Na základních školách by pak nominant na vládní funkci zrušil devátý ročník jako nadbytečný. Děti by měly mít rovněž možnost učit se dva cizí jazyky, ale povinný by byl jen jeden.

Investice do krajiny

Předseda KDU-ČSL Jurečka, který může zamířit do čela ministerstva životního prostředí, případně se vrátit na rezort zemědělství, považuje za prioritu boj se suchem. Kvůli opatřením pro zadržování vody v krajině nechci krátit rozpočty obou úřadů. „Naopak jsem pro přesun peněz z některých kapitol právě na podporu krajinných prvků, jako jsou rybníky, remízky nebo aleje, abychom dokázali lépe hospodařit s půdou a vodou,“ řekl Jurečka.

Netýká se to podle něj jen zemědělců, ale i lesníků a obcí. Lidovci navrhují vynakládat na navrácení krajiny do stavu blízkého přírodě minimálně dvě a půl miliardy korun ročně.

Jako případný ministr průmysl by se Jurečka zaměřil na skokový růst cen energií. Možným krátkodobým řešením je podle něj škrtnutí 21procentní DPH na elektřinu a plyn. Za dlouhodobé opatření označil systém, který by „navracel“ miliardy odvedené na emisních povolenkách zpět do tuzemských firem a domácností. Spolu s tím by spustil dotační program ekologické výroby a uchovávání energie.   

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video