Vláda prosadila zákon, který podle jeho kritiků pomůže Babišovi ve sporu o jeho střet zájmů

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve Strakově akademii (28. 5. 2020)

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve Strakově akademii (28. 5. 2020) Zdroj: ČTK / Deml Ondřej

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD)
Premiér Babiš (ANO) v rozhovoru pro TV Nova o koronaviru a opatřeních (3.5.2020)
Sídlo holdingu Agrofert
4
Fotogalerie

Vláda schválila návrh zákona o evidenci skutečných majitelů, který může podle kritiků předpisu pomoci premiérovi Andreji Babišovi (ANO) v jeho sporu o to, zda je ve střetu zájmů. Ministři za ČSSD předpis nepodpořili, uvedl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) na twitteru. Babiš před jednáním kabinetu řekl, že se projednávání bodu nezúčastní. 

Kabinet zákon o evidenci skutečných majitelů prosadil hlasy ministrů za hnutí ANO. Podle předlohy by byl Babiš považován za vlastníka svěřenských fondů, do kterých vložil holding Agrofert, ale nikoliv za vlastníka samotného holdingu. Podle kritiků mu ustanovení nahrává ve chvíli, kdy jeho střet zájmů řeší unijní orgány. Babiš dlouhodobě odmítá tvrzení, že je ve střetu zájmů.

Hamáček na twitteru uvedl, že ministři za ČSSD návrh nepodpořili. „Jsme přesvědčeni, že výjimka pro svěřenské fondy není potřeba a jde nad rámec příslušné evropské směrnice. O výjimce tak rozhodne Sněmovna svým hlasováním,“ napsal.

Podle místopředsedy ČSSD Tomáše Petříčka vystoupil Hamáček na vládě s návrhem, ať se sporné ustanovení vypustí, protože se tím z pohledu ČSSD na návrhu nic nezmění. „Na tom jsme se neshodli, ČSSD ve sněmovně toto konkrétní ustanovení podporovat nebude,“ řekl po jednání vlády.

Ustanovení ohledně svěřenských fondů, které se týká i Babiše, kritizují opoziční strany či Rekonstrukce státu a Transparency International (TI). Podle ministerstva spravedlnosti ale jde čistě o zákon, který do českého práva přenese požadavky unijní směrnice proti praní peněz či financování terorismu. V březnu kabinet přerušil projednávání návrhu mimo jiné kvůli výtkám, že materiál probírá v době nouzového stavu. Od té doby ho resort neupravoval.

Benešová po jednání vlády řekla, že unie už Česko „peskovala“, aby zákon předložilo. „Hrozila pokuta, museli jsme to předložit,“ uvedla. Jde podle ní o řádnou transpozici příslušné směrnice. Sporný paragraf podle ní není výjimkou, ale zpřesněním v reakci na řadu dotazů od právníků a advokátů. Pokud by v předpisu nebyl, mohl by být například za majitele považován beneficient fondu, který má třeba jen pětiprocentní podíl a žádný vliv, dodala.

Ministryně odmítla, že by resort psal zákony tak, aby vyhověl jednotlivci. „Je to výhradně odborný právní úsudek, vznikl na ministerstvu spravedlnosti a stojíme si za tím. Pokud by i toto zpřesnění parlament vypustil, tak to vychází nastejno a výsledek bude tentýž,“ uvedla.

Změna pravidla pro určování skutečného majitele svěřenského fondu se v novele objevila po připomínkovém řízení na konci roku 2019 na návrh ministerstva financí vedeného Alenou Schillerovou (za ANO), upozornila začátkem roku TI. Předpis kritizují také Piráti, kteří hovoří o účelové výjimce s cílem umožnit Babišovi skrývat střet zájmů.

Babiš nařčení ze střetu zájmů opakovaně odmítá a označuje ho za politickou záležitost. Loňská zpráva auditorů Evropské komise týkající se dotací z evropských strukturálních fondů uvedla, že Babiš ve střetu zájmů je. Podle zprávy má stále vliv na holding Agrofert, ač ho v roce 2017 vložil do svěřenských fondů.