Volební novela počítá s tím, že strany a hnutí by při kampani ve volbách do Sněmovny nesměly utratit více než 90 milionů korun, původní návrh počítal s limitem o deset milionů korun nižším. V případě krajských voleb by měl být limit stanoven na sedm milionů korun na kraj (původně pět milionů korun).
Kandidáti na senátora by podle návrhu nesměli dát za kampaň více než 2,5 milionu korun, původně navrhovaný limit byl 3,75 milionu korun. Nezměněn zůstal jen padesátimilionový limit pro evropské volby, který by nadále měli dodržovat také kandidáti na prezidenta. Zavedení limitů se nemá týkat komunálních voleb, a to ani voleb do zastupitelstva hlavního města.
Vznikne Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran
Kontrolu financování volební kampaně má mít na starosti nový Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Za porušení pravidel by mohl ukládat pokuty až do půl milionu korun. Za překročení limitu pro financování kampaně by sankce měla podle návrhu představovat jedenapůlnásobek částky, o kterou byl limit překročen.
Novela má také zvýšit stranám pro sněmovní a evropské volby volební kauci, tedy příspěvek na volební náklady, a to z 15 tisíc na 19 tisíc korun. „Navýšení odpovídá inflaci za dobu od zavedení tohoto příspěvku,“ stálo v důvodové zprávě.
Proti předloze měl podle předkládací zprávy námitky Úřad pro ochranu osobních údajů. Nesouhlasil se zveřejňováním údajů o každé osobě, která ve prospěch kandidáta na prezidenta uhradila nebo se zavázala uhradit výdaje na volební kampaň či poskytla peněžitý dar nebo bezúplatné plnění. Svaz měst a obcí byl proti tomu, aby volební agitace prostřednictvím médií nebo billboardů musela obsahovat informaci o jejím zadavateli a zpracovateli a aby byl zaveden zákaz využívat k volební kampani krajská a obecní média.
