Zapomeňte na Tibet, hlavní je byznys. Česko Čínu kritizovat nebude | e15.cz

Zapomeňte na Tibet, hlavní je byznys. Česko Čínu kritizovat nebude

dalajlama (autor: Jan Michael Ihl, Flickr.com)
dalajlama (autor: Jan Michael Ihl, Flickr.com)
• 
ZDROJ: Jan Michael Ihl, Flickr

ČTK, jih

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vláda chce zlepšit vztahy s Čínou, vidí v nich šanci pro české hospodářství, a nebude proto kritizoval Čínu kvůli okupaci Tibetu. "Kvůli snaze o zlepšení vztahů se Praha nebude vměšovat do vnitřních záležitostí Číny a nemůže uznat tibetskou exilovou vládu," prohlásil premiér Bohuslav Sobotka. Podle opoziční TOP 09 je Sobotkovo vyjádření šokující. "Vláda vyměnila ochranu lidských práv za peníze," reagoval předseda TOP 09 a bývalý ministr zahraničí Karlel Schwarzenberg.

„Jsme exportně orientovaná ekonomika. Jsme země, která závisí na vývozu našeho zboží a služeb. A je strašně důležité, abychom byli schopni pro náš export a pro naše produkty zajišťovat další nové trhy,“ hájí postoj vlády Sobotka. „Vládu v Pekingu nelze ignorovat, neboť Čína bude do 15 let zemí s největším HDP na světě, podpořil premiéra ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Ten do Pekingu odletí v neděli na několikadenní pracovní cestu. Jeho cesta má otevřít dveře podobným cestám dalších českých politiků, včetně prezidenta Miloše Zemana. „Na té cestě je zajímavý fakt, že se poprvé po 15 letech uskutečňuje oficiální cesta ministra zahraničí do Číny,“ řekl Sobotka. Podle něj mají významné evropské země, jako Německo, Francie a Velká Británie, strategické smlouvy s Pekingem. Česko tak musí diplomatický handicap dohnat, tvrdí premiér.

Postoj vlády Sobotka kromě ekonomických zájmů zdůvodnil i společnou politikou EU vůči Číně. „Tato společná evropská politika vůči Číně mimo jiné zahrnuje akceptování politiky jedné Číny, otázky neoddělitelnosti Tibetu a podle Charty OSN také princip nevměšování se do vnitřních záležitostí Číny,“ řekl Sobotka a zaštítil se i příkladem USA, kdy prý oficiální politiku čínských představitelů podpořil v roce 2009 i současný americký prezident Barack Obama. „A také platí, že jestliže Česká republika dlouhodobě respektuje územní celistvost Číny, logicky nemůžeme uznávat tibetskou exilovou vládu,“ řekl Sobotka.

Sobotka tak znovuotevřel tradiční spor české politiky, který lze zjednodušeně označit jako „byznys versus lidská práva“. Názor, že Česko by mělo i v zemích, kde jsou porušována lidská práva, prosazovat především své ekonomické zájmy, už v minulosti vyjádřil expremiér Petr Nečas či nedávno prezident Miloš Zeman. Podle Nečase podpora Tibetu škodí českému exportu, podle Zemana si Česko nemá hrát na velmoc a má respektovat fakt, že má 630 tisíc nezaměstnaných.

Schwarzenberg: Vláda se položila za peníze

Postoj vlády ihned vyvolal kritiku opoziční TOP 09. Podle Schwarzenberga nejsou lidská práva porušována jen v okupovaném Tibetu, ale na celém území Číny. „Jsou lidé, kteří opustí cestu ctnosti a položí se za peníze. Bohužel to je teď česká vláda,“ řekl Schwarzenberg.

Bývalý ministr financí Kalousek zase reagoval, že nemá nic proti Zaorálkově cestě do Číny, ale přál by si, aby tam český ministr zahraničí upozornil na otázku lidských práv. „Pro svobodu a pro lidská práva není obchodovatelný ekvivalent. To je něco, čeho se český ministr zahraničí a český premiér nikdy neměli vzdát,“ podotkl. Přístup avizovaný Sobotkou podle Kalouska oslabí mezinárodní pozici České republiky, která si v minulosti v oblasti autority lidských práv vydobyla mimořádné renomé díky prezidentovi Václavu Havlovi nebo ministrovi zahraničí a předsedovi TOP 09 Karlu Schwarzenbergovi.

Zaorálek ale svou cestu označuje za přelomovou. Vztahy obou zemí podle něj byly zmražené a neexistovaly pořádné politické kontakty. Česko má zájem o podporu exportu, spolupráci v leteckém průmyslu, energetice nebo zemědělství. Tématem jednání Zaorálka s čínskými politiky budou také investice východní ekonomiky v České republice.

Peking by také v Česku mohl postavit moderní technologický park, uvedl Zaorálek. Podle něj má Čína v hledáčku Moravskoslezský kraj, zejména kvůli počtu lidí, kteří zde nemají práci. Zaorálek uvedl, že centrum nemá být pouhou montovnou, ale má umožnit výrobu složitějších technologií.

Podle šéfa hradní diplomacie Hynka Kmoníčka je možné, že se ještě letos vypraví do Číny prezident Zeman. Hlava státu na konci roku zamíří buď do Moskvy, nebo právě do Pekingu, řekl Kmoníček.

Okupace Tibetu
TibetAutor:
Před intervencí Čínské lidové republiky byl Tibet po několik desetiletí, mezi 1. březnem 1913 a 23. květnem 1951, fakticky nezávislým státem. Čínská armáda vtrhla na území nezávislého Tibetu v říjnu 1950. Po povstání 10. března 1959 tam byl nastolen systém vojenských kontrolních výborů. Od roku 1965 je Tibet čínskou autonomní oblastí. Duchovním i politickým vůdcem Tibetu je dalajláma. Současný 14. dalajláma Tändzin Gjamccho (*1935) je nucen od roku 1959 žít v exilu v indické Dharamsale.

Autor: ČTK, jih

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video