Krym, který si nedávno odhlasoval připojení k Moskvě, je podle něj již ztracen.
Zeman na konferenci připomněl, že je proti zavádění sankcí. „Jsem ale pro účinné a velmi razantní, v mnoha případech i preventivní akce. Protože prevence je vždy levnější než následné hašení požáru,“ řekl Zeman. Věří, že Evropská unie i Severoatlantická aliance najdou odvahu k odstrašujícím akcím, které by Rusko odstrašily od dalších akcí na východě Ukrajiny.
Prezident uvedl, že nechce vypadat jako válečný štváč, má ale obavy z rozpoutání řetězové reakce, pokud by ruské jednotky vstoupily na východní Ukrajinu a obsadily například i Oděsu. Akce podle něj může pokračovat „obsazováním Podněstří, případně i Moldávie.“
Zeman svůj názor ve čtvrtek sdělil generálnímu tajemníkovi NATO Andersi Foghu Rasmussenovi. Dnes řekl, že se s šéfem paktu shodli na tom, že situaci nelze řešit pouhým vydáváním prázdných politických deklarací. Zeman již před Rasmussenovou návštěvou Prahy prohlásil, že by jednotky NATO měly vstoupit na ukrajinské území, pokud Rusko rozšíří své vojenské akce mimo Krym.
Menšiny mohou podle Zemana spustit řetězovou reakci
Podle Zemana Krym nikdy k Ukrajině nepatřil. Jeho připojení k zemi bylo výsledkem rozhodnutí sovětského vůdce Nikity Chruščova v roce 1954. Ruští obyvatelé poloostrova si ale před nedávnem odhlasovali opětovné připojení k Rusku. „Chtěl bych s jistou dávkou politického cynismu říct, že Krym je ztracen,“ řekl Zeman.
Uvedl také, že nelze neustále argumentovat problematikou menšin. Právě tím se totiž podle něj může spustit řetězová reakce, při níž by i další menšiny chtěli vyhlašovat samostatnost. „Dovedeno ad absurdum, to by také Rusové mohli požadovat ochranu svých občanů v Karlových Varech a to by si asi nikdo z nás nepřál,“ řekl Zeman.
