Senátoři prezidentovi dopis zaslali na začátku prosince. Vytkli mu v něm jeho chování vůči Rusku a Číně i „formu komunikace, kterou v poslední době volí“ a kterou se vzdaluje občanům. Původně chtěli pozvat Zemana na schůzi Senátu, aby jim své konání objasnil. Při hlasování ale pro to nezískali dostatečný počet hlasů.
Zemanovy oficiální projevy vůči Rusku a Číně prý Česko dehonestují a dělají z ČR nedůvěryhodného partnera v EU a NATO. Senátoři také kritizovali, že znehodnocuje lidská práva kvůli „údajným ekonomickým zájmům“ českých firem. Zemana vyzvali, aby pronášel v zahraničí své projevy v češtině.
Prezident svou odpověď zveřejnil s odůvodněním, že považuje za důležité trpělivě vysvětlovat své postoje, které se týkají zahraniční politiky. „Máte pravdu v tom, že hájím ekonomické zájmy českých firem a nechápu, proč ve vašem dopise tyto zájmy označujete za údajné,“ napsal Zeman senátorům.
„Podle mého názoru jsou naprosto reálné a zahrnují jak podporu českých exportérů v zahraničí, tak podporu zahraničních investic v České republice,“ poznamenal s tím, že třeba jeho cesta do Číny umožnila pro české firmy otevřít čínský trh.
Zeman hájí i svůj postoj k Rusku. Vztah k němu prý nemá být zatěžován terminologií studené války a „je zapotřebí hledat mírové řešení ukrajinského problému, nikoliv řešení s pomocí zbraní“.
„Pokud jde o vaši poznámku o používání jazyka hostitelské země, pokládám ji za projev neznalosti, protože použití překladatelů by dvojnásobně prodloužilo dobu jednání, a protože tento způsob komunikace zlepšuje vyjednávací atmosféru,“ podotkl český prezident.
„Věřím, že i vy si uvědomujete, že při půl milionu nezaměstnaných je důležité vytvářet nová pracovní místa a že veškerá má domácí i zahraniční jednání směřují právě k tomuto cíli,“ zakončil dopis.
