Přesvědčení, že neexistuje žádné spojení mezi současnou migrací a terorismem by podle Zemana znamenalo předpokládat, že do vlny migrantů „nebyli zahrnuti i potenciální džihádisté, jejichž počet samozřejmě nedokážeme přesně odhadnout, ale někteří z nich se rovněž podíleli na zmíněných pařížských atentátech“. Podle francouzské policie přišlo několik pařížských útočníků do Evropy přes Řecko.
V souvislosti s útoky v pařížské metropoli, které si vyžádaly kolem 130 obětí, se jako o tranzitní zemi, přes níž jdou někdy teroristé do západní Evropy, mluví i o Česku. Na to dnes reagoval i Zeman. „Až dosud je Česká republika tranzitní zemí pouze pro teroristy, bohužel, a nemůžeme s tím být spokojeni, právě vedení různých teroristických akcí doporučuje Prahu jako bezpečnou tranzitní cestu, jak se ostatně ukázalo i při nedávných atentátech v Paříži,“ uvedla také hlava státu.
Nebezpečí představují teroristé, ne uprchlíci. Rizikem pro evropskou bezpečnost jsou bojovníci IS, ne ti, co před nimi utíkají.
— Bohuslav Sobotka (@SlavekSobotka) November 24, 2015„Nebezpečí představují teroristé, ne uprchlíci. Rizikem pro evropskou bezpečnost jsou bojovníci Islámského státu, ne ti, kteří před nimi utíkají,“ uvedl po Zemanově vyjádření premiér. „S teroristy je potřeba důsledně a tvrdě bojovat, migrační vlnu je nutno regulovat už na vnějších hranicích EU a lidem, kteří utíkají před válkou, musíme pomoci,“ sdělil dále Sobotka.
„S teroristy je potřeba důsledně a tvrdě bojovat, migrační vlnu je nutno regulovat už na vnějších hranicích EU a lidem, kteří utíkají před válkou, musíme pomoci,“ sdělil také Sobotka. Poznamenal, že je důležité nenechat se řídit strachem.
Nebezpečí Islámského státu
Atentáty v Paříži podle ně ukazují, jak velké nebezpečí takzvaný Islámský stát, který vyhání velké množství lidí z jejich domovů, představuje. Teroristy je potřeba odhalit a potrestat, jsou potřeba také dostatečná preventivní opatření a velmi silná spolupráce celého mezinárodního společenství, řekl Sobotka. „Je potřeba mít také podporu arabských zemí, pro které teroristé představují stejně významné riziko jako pro evropské státy,“ dodal.
Zeman ve svém projevu dále ocenil nasazení armády v zahraničních misích, kde české jednotky bojují proti terorismu daleko od domova, aby se tím snížilo riziko útoků v Česku. Nový potenciální úkol pro armádu podle něj vznikl právě v souvislosti s migrační vlnou. Ocenil přípravu vojáků na případné nasazení k ochraně hranic. Významné to podle něj může být zejména v okamžiku, pokud by byly uzavřeny německo-rakouské hranice a migrační vlna by se přelila výrazněji do Česka.
Armáda se připravuje na uprchlíky
O potřebě připravenosti armády na případnou změnu migrační trasy mluvil i náčelník generálního štábu Josef Bečvář. Podle něj se armáda primárně připravuje na vojenské ohrožení, musí být ale připravena zasáhnout i v případě nevojenského nebezpečí, například právě na českých hranicích. „Obrana není jen věcí armády, týká se všech občanů. To je to základní, co je potřeba, aby si všichni uvědomili,“ poznamenal Bečvář.
Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) připomněl, že Česko pomáhá zvládat migraci Maďarsku a Slovinsku. „Pokud vím, tak přinejmenším ta slovinská mise se bude prodlužovat,“ řekl ministr.´
Stropnický poznamenal, že má kolem migrační krize „mnoho smíšených pocitů“. Cítí se prý být Evropanem a kosmopolitním člověkem a o to víc mu vadí, že Evropa, která je stavěna na doby prosperity a bezpečí, není schopna své problémy řešit. Když se dostaví problémy, je váhavá a neakceschopná.
Zároveň řekl, že příští rok armádu čeká několik významných cvičení. Poprvé od roku 1989 si také procvičí mobilizační postupy, začne u menších jednotek. Zkoušet například bude, jestli by mobilizaci zvládla administrativně, zda by třeba byla schopna vydávat zbraně nebo mobilizovaným zajistit transport. Občany povolávat nebude.
* **
