Zeman opět zkritizoval ČNB. Do rady nejmenuje lidi podporující devalvaci

Miloš Zeman

Miloš Zeman Zdroj: CTK

Prezident Miloš Zeman chce mít v bankovní radě ČNB lidi podporující vstup Česka do eurozóny. Rozhodně nebude jmenovat nové členy podporující devalvaci koruny. Zeman ČNB za devalvaci koruny dlouhodobě kritizuje, což učinil i dnes při návštěvě Hradce Králové. Do konce svého mandátu bude ještě jmenovat čtyři ze sedmi členů rady ČNB, a to včetně guvernéra.

„Naštěstí prezident jmenuje členy bankovní rady a v roce 2016 může jmenovat i nového guvernéra centrální banky. A já udělám vše pro to, aby v této ctihodné instituci napříště seděli lidé, kteří nebudou dělat zbytečné experimenty s českou ekonomikou, a kteří budou podporovat vstup ČR do eurozóny, což je věc, kterou si přeje velká většina našich podnikatelů,“ řekl Zeman.

Prezidentovo sdělení má nebo může mít podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška několik vedlejších důsledků. „Za prvé, výrok vytváří riziko, že se zpolitizuje ukončení intervenčního režimu ČNB. Za druhé, vymezení profilu budoucího centrálního bankéře s jedenapůlročním předstihem patrně způsobí, že se někteří ekonomové s ambicemi na pozici ve vedení ČNB začnou předhánět v komentářích, jaké škody ekonomice ČNB svou intervenční politikou napáchala. Za třetí, výrok prezidenta přišel v době, kdy kurzu koruny chyběl jen malý impulz k uvedení do pohybu a tento impulz jí dodal,“ uvedl.

Koruna přitom dnes v reakci na Zemanova slova posílila na nejsilnější úroveň od loňského července, když se odpoledne obchodovala za 27,44 korun za euro. „Koruna přitom netěží z lepších ekonomických dat, ale z výroku prezidenta Miloše Zemana. Jde jen o dočasné posílení a během dalších dní očekávám návrat české měny do pásma 27,50 až 28 korun za euro,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Prezident v Hradci zopakoval svůj názor, že ČNB provedla devalvaci proto, aby oddálila vstup ČR do eurozóny, protože při tomto vstupu by ztratila část svých kompetencí. Devalvace je podle Zemana ekonomicky neefektivní.

„Jestliže ČNB tvrdí, že díky devalvaci koruny ekonomika roste, tak si zřejmě nevšimla, že došlo k poklesu cen pohonných hmot, ať už nafty nebo plynu, zhruba o 50 procent. A to je skutečný impuls pro rozvoj ekonomiky. Snížení nákladů na energii,“ řekl Zeman.

První období přečkají jen Hampl a Tomšík

Zeman poprvé jmenoval nového člena sedmičlenné bankovní rady loni, kdy Evu Zamrazilovou vystřídal Jiřím Rusnokem. V červenci 2016 končí mandát guvernéra ČNB Miroslava Singera a člena bankovní rady Kamila Janáčka. V únoru 2017 vyprší šestileté angažmá Lubomíru Řežábkovi a Lubomíru Lízalovi. Zemanovo první funkční období přečkají v bankovní radě pouze viceguvernéři Mojmír Hampl a Vladimír Tomšík, které na jejich druhé období jmenoval Václav Klaus v prosinci 2012.

S měnovými intervencemi ČNB začala na podzim 2013 s cílem udržovat korunu poblíž hranice 27 korun za euro. Začátkem února bankovní rada ČNB oznámila, že neukončí režim devizových intervencí dříve než ve druhém pololetí 2016.

„Jak je přitom vidět na příkladu Švýcarska, ukončení intervenčního režimu může být provázeno značnými ekonomickými otřesy. Aby se jejich riziko minimalizovalo, mělo by k ukončení intervencí dojít za situace rovnováhy na devizovém trhu. Tu ale po výroku prezidenta nelze pro druhou polovinu roku 2016 předpokládat,“ uvedl Sobíšek.