Aktualizováno: Celní válka začala. Čína to od Trumpa schytala nejvíc, další na tom nejsou o moc lépe

Prezident Trump minulou středu oznámil takzvaná reciproční cla na dovoz z přibližně 90 zemí. Státy, na něž se individuální cla nevztahují, platí až na výjimky základní desetiprocentní clo, které Američané zavedli minulý týden. Kontroverzní krok má podle šéfa Bílého domu podpořit americkou výrobu. Jaké země zasáhla cla? Kdo čelí nejvyšším tarifům? A jaké státy připravují odpověď?

Na koho se cla vztahují?

• Čína je zdaleka největší „obětí“ Trumpových tarifů. Na zboží vyrobené v této východoasijské zemi se nyní vztahují v součtu celkem 104procentní cla. Trump přitvrdil poté, co Peking neustoupil od svých recipročních cel ve výši 34 procent.  
• Evropská unie byla zasažena 20procentními cly.
• Vietnam, který je po Číně druhým největším výrobním centrem v Asii, nyní čelí 46procentním clům. Dovozní poplatek na zboží z Kambodže činí 49 procent.
• Z asijských zemí byly vysokými tarify zasaženy i Japonsko a Jižní Korea, na které Trump uvalil cla ve výši 24 procent a 25 procent.  
• Na dovoz z Austrálie a Velké Británie se bude vztahovat základní sazba 10 procent.
• Jinému celnímu režimu podléhají také Kanada a Mexiko, kterým Trump již začátkem března vyměřil 25procentní clo, následně ale opatření pozastavil a začal udělovat výjimky.

Jaká je reakce zasažených zemí?

• Čína dala jasně najevo, že neustoupí a je ochotná dál roztáčet celní spirálu, dokud Trump neustoupí. Ve středu oznámila, že zvýší cla na dovoz zboží ze Spojených států ze 34 na 84 procent.
• Evropská komise nyní vymýšlí, jakým způsobem Trumpovi odpoví. Chce se vyhnout rozpoutání obchodní války se Spojenými státy. Původně Trumpovi nabídla například nulová cla na průmyslové výrobky, což šéf Bílého domu odmítl.
• Vietnam, který na vývozu ekonomicky závisí, dříve uvedl, že je ochoten zrušit všechny poplatky na zboží dovezené ze Spojených států, pokud Trumpova administrativa učiní totéž. Trump na tuto nabídku nereagoval.

Jaký je účel Trumpových cel?

Prezident Trump uvedl, že nové daně jsou nutné k odstranění obchodního deficitu mezi USA a dalšími zeměmi, od Číny po Evropskou unii. „Reciproční. To znamená, že oni to dělají nám a my jim,“ prohlásil republikán. Trump rovněž tvrdí, že poplatky podpoří domácí výrobu a vyrovnají podmínky s ostatními zeměmi.

Hrozí recese?

Ekonomové předpovídají, že cla způsobí opětovné zvýšení inflace a zároveň přimějí některé obchodní partnery USA k odvetným opatřením v podobě vyšších cel na americký dovoz do jejich zemí. Pokud se to stane, Spojené státy i ostatní země „postihne vážná recese“, uvedl hlavní ekonom Moody's Analytics Mark Zandi. Investiční banka JPMorgan Chase zvýšila pravděpodobnost recese z loňských 40 na 60 procent. 

Jak reagovaly trhy?

Nedávné kroky prezidenta Donalda Trumpa vyvolaly na světových finančních trzích značné otřesy, což vedlo k masivním výprodejům akcií. Americké burzy zaznamenaly výrazné propady: index S&P 500 klesl o více než devět procent, technologický Nasdaq se propadl o více než 10 procent a Dow Jones ztratil téměř osm procent. Tyto poklesy představují nejhorší týdenní výsledky od března 2020, kdy trhy zasáhla pandemie koronaviru. Negativní nálada přetrvávala i na začátku tohoto týdne, kdy americké, evropské a asijské burzy otevřely s výraznými ztrátami. V úterý americké akcie navzdory silnému počátečním růstu výrazně oslabily, index S&P 500 poprvé od loňského dubna uzavřel pod hranicí 5000 bodů.

Trumpova rozhodnutí zvyšují nervozitu investorů kvůli obavám z možných obchodních konfliktů a zpomalení světové ekonomiky. Šéf americké investiční společnosti BlackRock Larry Fink v úterý varoval, že akciové trhy by podle něj mohly klesnout o dalších 20 procent.