Hazard s majetkovou daní může Kalifornii zlomit vaz. Je Silicon Valley na odchodu?

Kalifornie zvažuje novou daň, jež má tamním miliardářům ukrojit pět procent z jejich celkového majetku. I když jde zatím pouze o návrh, už nyní se objevují informace, že někteří miliardáři v tichosti odcházejí, včetně zakladatele vyhledávače Google Larryho Page nebo technologického investora Petera Thiela. Ti míří do republikánských států s nízkými daněmi, jako je Texas či Florida. 

Nové výnosy z navrhované daně z celkové hodnoty majetku – tedy všeho od akcií, podílů ve firmách až po umělecké předměty – mají zalepit díry v kalifornském rozpočtu a zachránit tamní zdravotnictví. Kalifornie má však už nyní značně progresivní zdanění – jedno procento nejbohatších se podílí na téměř polovině výnosu z daně z příjmů. 

Návrh navíc způsobil rozkol v tamní Demokratické straně, když se proti němu ostře vymezil probyznysově zaměřený kalifornský guvernér Gavin Newsom. Otázka zvýšení zdanění bohatých není jen lokálním sporem. Jde o čím dál častěji obhajované „snadné řešení“ v době, kdy se veřejný dluh ve vyspělém světě začíná vymykat kontrole a vlády se snaží vyhnout dalšímu zdanění střední třídy. Ta je v posledních letech těžce zkoušená, protože postcovidová inflační vlna i stagnující mzdy snížily její životní úroveň. Ve společnosti se tak rychle prohlubuje propast mezi chudými a bohatými. 

Tento trend se prohloubil zejména během finanční krize po pádu banky Lehman Brothers v roce 2008. Centrální banky tehdy musely snížit úrokové sazby na nulu a začít nakupovat cenné papíry, aby dostaly ekonomiku z krize. Vedlejším efektem byl růst cen aktiv, který rozšířil příjmovou a majetkovou nerovnost – ti, kdo měli nějaký majetek, tak vůči zbytku společnosti nadměrně vydělali. Tento jev popsal už v roce 2013 například francouzský ekonom Thomas Piketty, jenž ve své knize Kapitál v 21. století uvádí, že výnos z kapitálu dlouhodobě převyšuje růst ekonomiky, což způsobuje, že bohatí bohatnou rychleji než zbytek společnosti. 

Pokud v souboji progresivního a umírněného křídla Demokratické strany, která se po vítězství Donalda Trumpa ocitla v defenzivě, zvítězí zastánci vyššího zdanění, hrozí podle odborníků další odliv kapitálu a talentovaných odborníků z Kalifornie a oslabení páteře kalifornské ekonomiky – Silicon Valley. 

Namísto sanace rozpočtu by odchod dalších lídrů byznysu rozpočtovou díru Kalifornie jen prohloubil a pak by už možná ani nebylo možné ji vyřešit. Záměr se tak může snadno obrátit proti svým tvůrcům a v praxi znovu potvrdit, že i zdanění bohatých má své politické limity a že toto zdánlivě nejsnadnější řešení často nejvíce dopadá na ty, jimž původně mělo pomoci. 

Daň, nebo konfiskace majetku?

Zdanění miliardářů v Kalifornii prosazuje jako nejvhodnější řešení rozpočtových problémů progresivní křídlo Demokratické strany, byť jde zatím pouze o návrh, o kterém by se mělo v listopadu hlasovat v referendu. Návrh sestavil největší kalifornský zdravotnický odborový svaz, který zastupuje více než 120 tisíc zdravotnických pracovníků a pacientů. Referendum se bude konat pouze tehdy, pokud návrh do června získá nejméně 875 tisíc podpisů. 

Pokud majetková daň projde, bude Kalifornie uplatňovat dodatečnou pětiprocentní daň zhruba na 200 až 250 obyvatel státu s majetkem přesahujícím jednu miliardu dolarů (20,6 miliardy korun). Změna by se vztahovala na ty, kdo byli k letošnímu 1. lednu rezidenty státu. Daň má mít splatnost příští rok a bude možné ji rozložit do pěti let. Vybrané peníze mají směřovat na obnovu sociálních programů a zdravotní péče, které Trumpova administrativa v létě výrazně omezila po prosazení daňových úlev a výdajových škrtů v takzvaném velkém krásném zákoně. 

Jeden z problémů spojených s případnou novou daní nastane ve chvíli, kdy plátce nebude mít potřebnou částku k dispozici v hotovosti. V takovém případě by musel část svých aktiv prodávat pod tlakem. Daň by byla problematická zejména pro startupy, jimiž je kalifornské Silicon Valley pověstné. Jejich zakladatelé by totiž museli v průběhu budování firmy, která zatím ani nemusí vydělávat (ale už má miliardovou tržní hodnotu díky nadějným vyhlídkám), získat peníze na zaplacení daně, aniž by měli jistotu, že firma bude úspěšná i za rok. To by mohlo mnoho podílníků mladých firem vyhnat za hranice státu nebo celkově potlačit podnikatelskou aktivitu. 

Návrh podporuje kalifornský demokratický kongresman Ro Khanna a levicový senátor Bernie Sanders, a to i přesto, že většina dotčených boháčů jsou voliči, a především dárci Demokratické strany. Nová daň však nakonec nemusí vytrestat jen demokraty, ale i obyčejné Kaliforňany. Ve státě s rozpočtem 320 miliard dolarů totiž tvoří daň z příjmu fyzických osob více než 60 procent celkových příjmů. V roce 2022 podle deníku Financial Times zaplatilo horní procento kalifornských poplatníků (asi 170 tisíc lidí) přibližně 40 procent celkového výběru této daně. 

Hlasování nohama

Podle zástupců technologického odvětví jde o další ukázku chybné hospodářské politiky kalifornského vedení, která podkopává roli státu v tvorbě nových odvětví. Část nejbohatších podnikatelů se spolu se svými firmami už přesunula do států bez daně z příjmu, například na Floridu, do Nevady či Texasu. Kalifornii v nedávné minulosti opustily technologické firmy jako Tesla, SpaceX a Hewlett Packard Enterprise nebo poradenská společnost CBRE. Kromě daní k tomu přispěla také přemíra regulace. 

Další odchody nyní vyvolal už samotný návrh majetkové daně. Firma technologického investora Petera Thiela, který podpořil iniciativu proti nové dani, na konci minulého roku oznámila, že podepsala nájemní smlouvu na novou pobočku v Miami, jež má doplnit aktivity Thiel Capital v Los Angeles. Téměř zároveň přišel fond rizikového kapitálu Craft Ventures Thielova spolupracovníka a Trumpova poradce pro oblast AI Davida Sackse s oznámením, že otevírá kancelář v texaském Austinu. Nedávno se ze státu odstěhoval odstěhoval i spoluzakladatel Googlu Larry Page, a to do Miami.  

Podle článku Michaela Solany, který působí v jednom z Thielových fondů, čeká Kalifornii největší odliv bohatství v historii. Autor hovořil s 21 miliardáři o hrozbě majetkové daně a jejím významu pro technologický sektor a podle jeho závěrů by většina z nich z Kalifornie odešla. Téměř všichni už kupují nemovitosti v jiných státech, najímají si právníky a připravují se na dlouhé právní spory. 

Podle zastánců daně by však k žádnému odchodu miliardářů dojít nemělo, protože založení rezidentství mimo stát je poměrně složité a nákladné. Přesto někteří proponenti prosazují, aby byla daň vymahatelná i několik let poté, co se její plátci ze státu odstěhují. Odpůrci argumentují, že takto nastavená daň by byla protiústavním zásahem do soukromého vlastnictví a představovala by další zpoplatnění majetku jen proto, že je to politicky populární. 

Někteří miliardáři, například generální ředitel Jensen Huang z výrobce AI čipů Nvidia, připouštějí, že by neměli problém podělit se o větší část svého jmění než dosud. V jeho případě by šlo o dodatečných 7,25 miliardy dolarů z celkové hodnoty majetku, kterou agentura Bloomberg odhadla na 145 miliard dolarů. 

Válka v rodině

Demokratický kongresman Ro Khanna, zastupující Silicon Valley, část svých voličů popudil, když navrhovanou daň podpořil. Guvernér Gavin Newsom se naopak přidal k většině technologických podnikatelů a myšlenku zdanění miliardářů veřejně kritizuje. 

Newsom je jedním z nejhlasitějších kritiků Donalda Trumpa, díky čemuž je celostátně známý a populární zejména mezi odpůrci republikánského hnutí MAGA (Make America Great Again). Využívá toho i pro svou očekávanou prezidentskou kandidaturu v roce 2028. Současně má však vazby na manažery ze Silicon Valley už z dob, kdy byl starostou San Francisca, a uvědomuje si, že podobné návrhy mohou být poslední kapkou, která spustí masivní odchod podnikatelů a firem z Kalifornie. 

Zvýšit daně bohatým plánují i další demokraté ve Spojených státech, včetně nového starosty New Yorku Zohrana Mamdaniho. Ten chce zvýšit daň z příjmu z výdělků nad jeden milion dolarů ročně o dva procentní body. 

Norské memento

S rostoucí příjmovou a majetkovou nerovností se politici v posledních letech uchylují k návrhům na dodatečné zdanění bohatých stále častěji, a to i v dalších zemích. Například britská ministryně financí Rachel Reevesová loni na podzim zvýšila daně z dražších nemovitostí a investičních příjmů. Majetková daň se loni dostala na pořad dne také ve Francii, kde se ji ale nakonec nepodařilo prosadit. 

Když v roce 2022 středolevá vláda v Norsku mírně zvýšila sazbu majetkové daně z 0,85 na 1,1 procenta, přimělo to v následujících letech stovky movitých Norů přestěhovat se především do Švýcarska. Místo očekávaného zvýšení ročních příjmů o 146 milionů dolarů vedl exodus boháčů ke čtyřnásobně vyšší ztrátě celkových rozpočtových příjmů. 

Nejsledovanějším případem byl tehdy odchod průmyslového magnáta Kjella Ingeho Røkkeho, čtvrtého nejbohatšího Nora. Norskou veřejnou pokladnu to stálo ročně na ušlých daních v přepočtu zhruba 390 milionů korun. Přestože výběr samotné majetkové daně od těch, kdo zůstali, vzrostl, stát přišel o daně z dividend a příjmů těch, kteří zemi opustili. 

Naopak ve Španělsku se obnovit výběr majetkových daní podařilo, aniž by zatím došlo k výraznějšímu odlivu lidí a investic. Daň, která se týká osob s majetkem nad tři miliony eur (73 milionů korun) a jejíž sazba je odstupňována podle výše bohatství, byla původně zamýšlena jako dočasná. Země z ní však nyní chce učinit trvalou součást daňového systému a není jisté, jak na tuto změnu bohatí zareagují.