Bezos slibuje záchranu The Washington Post. Redakce zuří po masovém propouštění
- Jeff Bezos tvrdí, že se chce The Washington Post dál věnovat, i když deník oznámil masové propouštění napříč redakcí.
- Zhruba třetina zaměstnanců, včetně stovek novinářů, přišla o práci.
- Škrty navazují na dlouhodobé finanční problémy deníku a sporná rozhodnutí.
The Washington Post prochází jedním z nejtvrdších období své novodobé historie. Jen pár hodin poté, co vedení oznámilo masové propouštění, ujišťoval šéfredaktor listu Matt Murray v rozhovoru pro CNN, že majitel deníku Jeff Bezos noviny neopouští a zůstává jejich budoucnosti oddaný. „Chce, aby byl Post větší, relevantní a prosperující institucí,“ řekl Murray a středu označil za „den resetu“.
Podle jeho slov Bezos podporuje snahu zastavit dlouhodobé ztráty, vrátit list k ziskovému hospodaření a připravit ho na další růst. K vlastní vizi budoucnosti deníku se Bezos veřejně nevyjádřil, v zákulisí ale na vedení tlačí, aby našlo udržitelný obchodní model.
Mnozí novináři WP ale o Bezosových plánech pochybují a tvrdí, že k růstu se nelze dostat přes takové škrtání, jaké bylo oznámeno. Podle informací CNN byl ve středu propuštěn zhruba každý třetí zaměstnanec, včetně více než 300 lidí z newsroomu. Odborový svaz The Post Guild v reakci uvedl, že pokud Bezos už není ochoten investovat do poslání listu, „zaslouží si The Washington Post vlastníka, který to dělat bude“. Část zaměstnanců začala situaci řešit i veřejně pod hashtagem #SaveThePost a někteří otevřeně spekulují o možném prodeji deníku.
Aktuální škrty navazují na kroky, které vedení avizovalo už v předchozích měsících. The Washington Post už dříve oznámil zrušení sportovní redakce, knižní rubriky i regionálního zpravodajství pro oblast Washingtonu. Dojde také k omezení zahraniční sítě zpravodajů a k celkové restrukturalizaci redakce. Už v lednu list informoval, že propustí zhruba 100 lidí, nyní se ukazuje, že škrty budou výrazně hlubší.
Ztrátové hospodaření
Deník se dlouhodobě potýká se ztrátovým hospodařením. V roce 2023 vykázal ztrátu 77 milionů dolarů a klesá i počet digitálních čtenářů. Situaci dále zhoršil krok z konce roku 2024, kdy redakce názorů zrušila plánované doporučení kandidátky Demokratické strany Kamaly Harrisové před prezidentskými volbami. Rozhodnutí vyvolalo vlnu kritiky a podle vedení vedlo ke zrušení více než 200 tisíc digitálních předplatných. Bezos tehdy krok obhajoval snahou posílit důvěryhodnost listu v době, kdy jsou média často vnímána jako politicky zaujatá.
Právě tento krok ale u některých novinářů posílil podezření, že se Bezos snaží vycházet vstříc Donaldu Trumpovi – a nepřímo tak chránit zájmy svých dalších firem, zejména Amazonu a vesmírné společnosti Blue Origin. Murray tato obvinění odmítá. Podle něj redakce dál tvrdě a bez ohledu na vlastníka informuje o Trumpovi i jeho administrativě a přináší exkluzivní zjištění.
Kritika ředitele
Masové propouštění znovu otevřelo otázku role vedení deníku. Kritika míří zejména na vydavatele a generálního ředitele Willa Lewise, kterého Bezos osobně jmenoval před dvěma lety s cílem otočit hospodaření listu. Podle části zaměstnanců zatím jeho působení nepřineslo viditelné výsledky. Murray se ho ale zastal s tím, že Lewis pracuje na hledání alternativních zdrojů příjmů, včetně experimentů s umělou inteligencí a novými produktovými technologiemi, a že se mu podařilo zlepšit stav digitálního předplatného.
Napětí v redakci podtrhly i individuální příběhy propuštěných. Někteří se o zrušení svého místa dozvěděli během práce v terénu – například reportérka Lizzie Johnsonová napsala na síti X, že zprávu o propuštění obdržela uprostřed válečné zóny na Ukrajině.
Bezos už loni na konferenci DealBook pořádané The New York Times prohlásil, že „The Washington Post už jednou zachránil a zachrání ho znovu“. Zda současná vlna škrtů a restrukturalizace povede k oživení jednoho z nejvlivnějších amerických deníků, nebo naopak urychlí jeho další oslabování, zůstává otevřenou otázkou.
