Kde vládne šedá ekonomika? TOP 10 zemí EU, kudy teče nejvíc peněz mimo oficiální systém
Kolik peněz v Evropě mizí v šedé zóně mimo dohled státu? Podle studie Evropského parlamentu tvoří neformální ekonomika v některých členských zemích až třetinu HDP. Podívejte se, které státy EU mají s šedou ekonomikou největší problém.
10. Polsko
V Polsku dosahoval podíl šedé ekonomiky v roce 2022 necelých 22 procent HDP. Především díky zlepšenému výběru daní se tento podíl v zemi dlouhodobě snižuje. Postupující digitalizace zároveň ovlivní i to, jestli se to bude dařit Polsku do budoucna.
Hlavní složky šedé ekonomiky v Polsku souvisejí s vysokým podílem samostatně výdělečně činných osob, přetrvávající neformální zaměstnaností v určitých odvětvích (stavebnictví, služby) a také s poměrně rozsáhlým využíváním hotovostních plateb. Důležitým faktorem zůstává i relativně vysoké daňové zatížení práce, které motivuje část podniků i jednotlivců k obcházení pravidel.
9. Slovinsko
Deváté místo v tomto žebříčku obsadilo Slovinsko s podílem šedé ekonomiky lehce přesahujícím 22 procent HDP. I zde se tento podíl daří pozvolna snižovat i přes drobný výkyv během koronavirové pandemie, kdy se část ekonomiky přesunula právě do šedé zóny.
Největší roli hraje ve Slovinsku relativně vysoké daňové zatížení, které motivuje k neformálním pracovním aktivitám, často ve stavebnictví, pohostinství nebo v zemědělství. Zejména s pohostinstvím je spojený i významný podíl plateb v hotovosti. Na šedou ekonomiku si chce Slovinsko posvítit zejména digitalizací veřejné správy nebo zaváděním elektronických fakturačních systémů.
8. Litva
Podíl šedé ekonomiky přesahující 22 procent HDP má také Litva. Ta tento podíl snižuje v posledních letech mírně, což souvisí zejména s lepším výběrem daní, ale také třeba s ekonomickým růstem.
Šedou ekonomiku v zemi tvoří zejména neformální zaměstnaní ve službách, stavebnictví nebo zemědělství i relativně vysoký počet samostatně výdělečných osob, které motivuje k obcházení systému relativně velké zdanění práce.
7. Estonsko
Malým překvapením v tomto žebříčku může být možná Estonsko, které dlouhodobě patří mezi státy, v nichž nejvíce pokročila digitalizace státní správy. Ta by se mohla odrazit i na výběru daní, ale přesto v této pobaltské zemi zůstává relativně vysoký podíl šedé ekonomiky, který se v roce 2022 přibližoval 23 procentům HDP.
Zdanění práce je totiž v zemi relativně vysoké a například majetkové daně zase nízké. I proto v zemi přetrvává část pracovních míst v šedé zóně, zejména na hůře placených pozicích. K tomu se přidává také relativně vysoký počet samostatně výdělečných osob.
6. Malta
Podíl šedé ekonomiky na Maltě dosahoval v roce 2022 přibližně 23,4 procenta HDP, a zde tato vysoká hodnota naopak překvapením být nemusí. V ostrovním státě funguje šedá zóna zejména v cestovním ruchu a ve službách, kde je určitý prostor pro neformální zaměstnávání a obcházení daňových povinností. V turistických místech zároveň přetrvává i vysoké využívání hotovostních plateb, ačkoli postupná digitalizace tento trend pomalu oslabuje.
5. Kypr
Podobné je to i na Kypru, kde se podíl šedé ekonomiky na HDP pohyboval kolem 24 procent. Stejně jako na Maltě i zde hlavní složky šedé ekonomiky souvisejí se silnou orientací na služby a cestovní ruch i s vysokým podílem hotovostních transakcí. Do budoucna lze očekávat, že digitalizace státní správy i tlak na větší finanční transparentnost pod vlivem mezinárodních regulací by mohly postupně přispět k poklesu šedé ekonomiky.
4. Maďarsko
V Maďarsku šedá ekonomika tvořila v roce 2022 více než čtvrtinu HDP. Největší podíl na ní mají samostatně výdělečné osoby, ale také nepřiznaná práce ve stavebnictví, zemědělství a v některých službách.
Svou roli sehrává i zdanění práce a administrativní složitost podnikání, což podporuje obcházení oficiálních pravidel. Šedou ekonomiku by podobně jako v ostatních zemích mohla umenšit digitalizace a zavádění elektronických systémů pro kontrolu tržeb. Studie europarlamentu ale zároveň upozorňuje, že institucionální prostředí a daňová morálka v Maďarsku jsou slabší než v některých okolních zemích, což může tempo poklesu zpomalit.
3. Rumunsko
Na třetím místě je v tomto žebříčku Rumunsku. V roce 2022 tam podíl šedé ekonomiky dosahoval skoro 26 procent HDP. I přestože se země snaží šedou ekonomiku umenšovat, zůstává její podíl na výkonu ekonomiky stále vysoký.
Z hlediska složení hrají v Rumunsku klíčovou roli vysoký podíl samostatně výdělečně činných osob, přetrvávající neformální zaměstnávání zejména v zemědělství, stavebnictví a službách a také rozšířené placení v hotovosti. Silným faktorem je i relativně vysoká míra nezaměstnanosti v určitých regionech a nerovnoměrná ekonomická vyspělost, což podporuje práci mimo oficiální systém.
2. Chorvatsko
Podíl šedé ekonomiky v Chorvatsku dosahoval v roce 2022 přibližně 29,7 procenta HDP. Hodnota blízká třiceti procentům podle studie ukazuje, že šedá ekonomika zůstává v Chorvatsku strukturálním problémem a její rozsah je srovnatelný spíše s jihovýchodní Evropou než se západními státy Evropské unie.
Strukturálně je šedá ekonomika v Chorvatsku silně spojena se sezonní zaměstnaností v cestovním ruchu, s vysokým podílem samostatně výdělečně činných osob a s přetrvávajícími hotovostními transakcemi v každodenním obchodním styku. Výhled do budoucna naznačuje, že další digitalizace daňových procesů a rozvoj elektronických plateb mohou pomoci omezit prostor pro neformální aktivity, ale strukturální faktory, zejména silná sezonnost pracovního trhu, budou i nadále brzdit rychlý pokles.
1. Bulharsko
Největší podíl šedé ekonomiky na HDP má podle studie Bulharsko. V zemi tvoří tato část ekonomiky až třetinu HDP. Přestože se od roku 2003 podařilo tento podíl postupně snižovat, bulharská neformální ekonomika zůstává mimořádně rozsáhlá a bez zásadnějších reforem se jen tak nesníží.
Strukturálně je bulharská šedá ekonomika tvořena především neformální prací v zemědělství a ve stavebnictví, vysokým podílem samostatně výdělečně činných osob a rozšířeným používáním hotovostních plateb. Daňová zátěž práce a nízká důvěra v instituce posilují motivaci vyhýbat se formálním povinnostem, zatímco regionální nerovnosti a vyšší míra nezaměstnanosti v některých částech země tento problém prohlubují.
