Kdyby byl státní rozpočet jediná tisícovka. Unikátní vizualizace ukazuje, kam přesně mizí peníze
- Jakou část rozpočtu dáváme na důchody?
- Kolik platíme na úrocích?
- Podívejte se na interaktivní znázornění státního rozpočtu, kdyby ho místo dvou bilionů tvořilo pouze tisíc korun.
Česko by v příštím roce mohlo hospodařit s jedním z největších schodků historie samostatného státu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) navrhla státní rozpočet s deficitem 389 miliard korun. Hůře vláda hospodařila pouze za covidové pandemie. Co všechno tvoří státní rozpočet? Podívejte se na interaktivní grafiku z naší série e15 Data Check.
Státní rozpočet v kostce
Jak by vypadal rozpočet na rok 2027, kdybychom jej přepočetli do jediné tisícikorunové bankovky?
1 tečka = 1 koruna
Příjmy a výdaje státního rozpočtu přesahují 2,5 bilionu korun. To je pro řadu lidí naprosto nepředstavitelná částka. Naše grafika vám ale hospodaření státu přiblíží přijatelnější formou. Takto by vypadal rozpočet Česka, pokud by ho tvořilo pouze 1 000 korun. Víte, na co jde největší část?
Největší část tvoří kapitola Ministerstva práce a sociálních věcí. Z naší pomyslné tisícovky dáme příští rok na starobní nebo invalidní důchody, nemocenské, rodičovské příspěvky, podporu v nezaměstnanosti a další sociální dávky skoro 400 korun. To odpovídá ve skutečných číslech více než jednomu bilionu korun. Právě tato kapitola navíc patří mezi nejrychleji rostoucí od covidové krize.
Více než 100 korun v našem zjednodušeném rozpočtu připadá na regionální nebo vysoké školství. Následuje ministerstvo obrany, které by mohlo získat 74 korun. Z této částky se platí vojáci, nová armádní technika a podobně. Vláda počítá s tím, že Česko v příštím roce splní starý závazek NATO vydávat na obranu alespoň dvě procenta HDP.
Dálnice, silnice I. třídy a také železniční koridory či financování objednaných rychlíkových spojů nebo slevy na jízdném připadají na Ministerstvo dopravy. To je v našem zjednodušeném rozpočtu mezi ministerstvy na čtvrtém místě. V příštím roce by si mělo přijít na 63 korun.
A co následuje? Policie? Soudy? Podpora podnikání? Nebo zemědělství? Kdepak. Celkově šestým největším výdajem státního rozpočtu není žádná služba státu daňovým poplatníkům, ale výdaje na úroky z půjčených miliard. Obsluha státního dluhu vychází v našem pomyslném rozpočtu na 50 korun (reálně na 130 miliard). Tato položka se navíc s přibývajícími deficity státního rozpočtu poměrně výrazně zvyšuje.
Nejen ministerstva
Ze státního rozpočtu se neplatí pouze ministerstva, ale řada dalších organizací a úřadů. Pokud jste se podívali na konec naší interaktivní grafiky, viděli jste za ministerstvy jako první Akademii věd následovanou Národní sportovní agenturou. Na jejich činnost jdou ale z našeho pomyslného rozpočtu jednotky korun.
Ani ne koruna pak vychází na další menší úřady včetně Poslanecké sněmovny, Senátu nebo Kanceláře prezidenta republiky. Jeden haléř pak stojí v pomyslném tisícikorunovém rozpočtu činnost Národní rozpočtové rady, kterou tvoří odborníci nezávislí na vládě, jejichž úkolem je dohlížet na sestavování státního rozpočtu.
Právě Národní rozpočtová rada (NRR) současné počínání vlády kritizuje. „Návrh navazuje na trend zahájený rozpočtem na rok 2026, který byl sestaven v rozporu s tehdy platnou legislativou, a znamená obrat od postupné mírné konsolidace ke zřetelnému nárůstu deficitů i veřejného dluhu,“ uvedla NRR. Podle ní navíc v příštím roce vzroste nejvýrazněji od pandemie strukturální schodek rozpočtu. V překladu to znamená, že si státní pokladna půjčuje na běžný provoz, nikoliv na investice. Už v roce 2028 si současný plán podle NRR vyžádá škrty o více než 100 miliard korun.
Návrh rozpočtu vlády ANO, SPD a Motoristů kritizuje i opozice, podle které je nezodpovědný, a druhý nejvyšší schodek v historii v době hospodářského růstu označuje za neopodstatněný. Nespokojenost vyjádřili i koaliční partneři. Motoristé požadují úspornější hospodaření státu. Své námitky chce v příštích dnech premiéru Babišovi představit také SPD. Babiš i ministryně financí Schillerová za návrhem stojí.
