Přidá Babiš důchodcům nejméně za 10 let? Podívejte se, kdo byl v poslední dekádě k důchodcům nejštědřejší
- Přidá Babišova vláda důchodcům 300 Kč?
- Kolik se penzistům přidávalo kvůli mimořádně vysoké inflaci před čtyřmi lety?
- O kolik se důchody zvedaly v posledních deseti letech?
Ceny jsou v Česku stabilní, a tak by si důchodci mohli od nového roku přilepšit asi o 300 korun. V koalici se ale uvažuje o mimořádném zvýšení valorizace, protože se části kabinetu zdá navýšení moc nízké. Podívejte se, o kolik se zvedaly důchody v posledních deseti letech. Kdy se navyšovaly podle inflace a kdy i s mimořádným příspěvkem?
11. Přidá Babiš nejméně za dekádu?
Rok 2027: zatím kolem 300 Kč
Pokud vláda do valorizace nezasáhne, zvýší se od ledna 2027 průměrný důchod jen asi o 300 korun, nejméně za posledních deset let. Důvodem je především slabý růst cen: takzvaná důchodcovská inflace dosáhla jen 0,7 procenta. Zároveň stále platí pravidla prosazená Fialovou vládou, podle nichž se do valorizace započítává jen třetina růstu reálných mezd místo dřívější poloviny.
Babišův kabinet proto řeší, zda nepřidat něco nad zákonný automat. Ministr práce Aleš Juchelka připustil zvýšení až zhruba na 590 korun. Motoristé jsou ale proti a zdrženlivá je i ministryně financí Alena Schillerová, podle níž na to v napjatém rozpočtu pro příští rok nejsou peníze. Konečná částka tak ještě není rozhodnutá.
10. Sobotkova vláda zasáhla po čtyřicetikorunovém přidání
Rok 2017: +309 Kč
Průměrný důchod vzrostl v roce 2017 o 309 korun. Sobotkova vláda tehdy reagovala na předchozí období velmi nízké inflace a slabých valorizací. Změnila proto zákon tak, aby mohla penzistům při nízkém automatickém růstu přidat více. V roce 2016 se totiž důchody zvýšily jen o 40 korun. O rok později už inflace zrychlila na 2,5 procenta.
9. Poslední rok Fialovy vlády bez bonusu
Rok 2025: +358 Kč
Průměrný starobní důchod vzrostl v roce 2025 o 358 korun. Fialova vláda tentokrát k zákonné valorizaci nepřidávala žádný mimořádný bonus. Po předchozím inflačním šoku už byl růst cen výrazně klidnější, a tomu odpovídala i nižší valorizace. Průměrná inflace za celý rok dosáhla 2,5 procenta, tedy jen zlomku hodnot z let 2022 a 2023.
8. Po inflační smršti přišel návrat k pár stovkám
Rok 2024: +360 Kč
Po dvou letech mimořádných valorizací v letech 2022 a 2023 přišel prudký návrat k nižším částkám. Průměrný důchod se zvýšil o 360 korun, a to pouze díky růstu základní výměry. Fialova vláda k zákonnému výpočtu nic dalšího nepřidávala. Hlavním důvodem byl ústup inflace: zatímco v roce 2023 činila v průměru 10,7 procenta, o rok později už jen 2,4 procenta.
7. Nová pravidla přinesla důchodcům něco navíc
Rok 2018: +475 Kč
V roce 2018 si průměrný důchodce polepšil o 475 korun. Částku ovlivnila změna valorizačních pravidel, kterou prosadila ještě Sobotkova vláda: do růstu penzí se začala započítávat polovina růstu reálných mezd namísto předchozí třetiny a více se zohlednily životní náklady seniorů.
Bez této změny by podle tehdejších propočtů MPSV důchody vzrostly asi o 410 korun. Nová pravidla tak přidala zhruba 65 korun. Inflace za rok činila 2,1 procenta.
6. Babišova vláda, ale valorizace ještě z Fialovy éry
Rok 2026: +668 Kč
Průměrný důchod se v roce 2026 zvýšil o 668 korun. Přestože už je premiérem Andrej Babiš, částku nelze jednoduše připsat jeho vládě: parametry valorizace byly vypočteny a oznámeny už v roce 2025 za Fialova kabinetu.
Šlo o běžnou zákonnou valorizaci bez mimořádného bonusu. Základní výměra stoupla o 240 korun a procentní část o 2,6 procenta. Proti krizovým rokům 2022 a 2023 už byl cenový růst výrazně klidnější.
5. Důchody uprostřed pandemie
Rok 2021: +839 Kč
V roce 2021 vzrostl průměrný důchod o 839 korun, tentokrát bez mimořádného přilepšení od vlády. Celá částka odpovídala zákonné valorizaci. Ve výpočtu se navíc uplatnila takzvaná důchodcovská inflace, protože životní náklady seniorů rostly rychleji než ceny pro domácnosti obecně.
Průměrná inflace za celý rok činila 3,8 procenta, v jeho závěru však začala prudce zrychlovat. Právě to připravilo půdu pro rekordní valorizace následujících dvou let.
4. Babiš přihodil nad zákonnou valorizaci
Rok 2020: +900 Kč
Devítistovka z roku 2020 nebyla jen výsledkem valorizačního automatu. Babišova vláda rozhodla, že penze porostou více. Nad standardní výpočet tak přidala zhruba 151 korun. Rozhodnutí padlo v ekonomicky silném roce 2019, tedy ještě před pandemií covidu.
Během ní pak kabinet seniorům vyplatil také jednorázových pět tisíc korun, známých jako „rouškovné“. Ty ale v částce 900 korun zahrnuté nejsou. Průměrná inflace v roce 2020 dosáhla 3,2 procenta.
3. Vláda přihodila 320 korun nad běžný výpočet
Rok 2019: +918 Kč
Tady už vysoké číslo výrazně ovlivnila samotná vláda. Zákonná valorizace by zvýšila průměrný důchod asi o 598 korun, Babišův kabinet ale změnil pravidla a zvedl základní výměru penzí z devíti na deset procent průměrné mzdy.
Důchodcům tím přidal dalších 320 korun nad rámec běžného výpočtu a celkové zvýšení dosáhlo 918 korun. Lidé starší 85 let navíc dostali dalších tisíc korun měsíčně. Inflace přitom činila relativně umírněných 2,8 procenta.
2. Druhý nejvyšší růst, přesto osekaný vládou
Rok 2023: +1 580 Kč
Druhé nejvyšší zvýšení bylo především účtem za vysokou inflaci. V lednu penze vzrostly průměrně o 825 korun, v červnu o dalších 755 korun. Druhá částka přitom mohla být mnohem vyšší: podle původních pravidel měla mimořádná valorizace činit zhruba 1 770 korun, Fialova vláda ji ale kvůli dopadu na rozpočet zákonem omezila. Kabinet tak důchodcům nad automat nepřidával, naopak jeho výsledek zkrátil. Průměrná inflace v roce 2023 dosáhla 10,7 procenta.
1. Inflační rekord, důchody rostly hned třikrát
Rok 2022: +2 522 Kč
Rekord poslední dekády. Důchody se v roce 2022 zvýšily hned třikrát a dohromady průměrně o 2 522 korun. Lednových 805 korun se skládalo ze zákonné valorizace ve výši 505 korun a 300 korun navíc, které ještě prosadila předchozí Babišova vláda. Červnové zvýšení o 1 017 korun a zářijové o 700 korun už představovaly mimořádné valorizace spuštěné prudkým růstem cen. Po ruském útoku na Ukrajinu navíc zdražovaly energie a inflace za celý rok vystřelila na 15,1 procenta. Rekordní přidání tak bylo hlavně důsledkem cenového šoku, nikoliv štědrosti Fialovy vlády.
