Jak se tvoří parfémy, co mají společného s divadlem a proč by měli být muži odvážnější? Špičkový francouzský parfémář Quentin Bisch, který stojí za značkami jako Jean-Paul Gaultier, Chloé nebo Carolina Herrera, má odpověď.
Každý máme vůně, které nás okamžitě přenesou do dětství. Které to jsou pro vás?
Mou nejmilejší čichovou vzpomínkou je vůně čerstvých květin, které maminka každý týden nařezala a dala do vázy na jídelním stole. A také různé vůně z naší zahrady.
Pamatujete si moment, kdy jste si řekl, že se chcete věnovat parfemářství a umět vytvořit nějakou konkrétní vůni?
Zcela přesně! Bylo mi jedenáct let a byl to první den školy. Je to vtipný příběh, i když tehdy mi úplně do smíchu nebylo. Zeptal jsem se své učitelky francouzštiny, jakým parfémem voní, protože byl naprosto fantastický. Byl jsem tou vůní úplně posedlý. A její reakce mě zklamala, protože mi odmítla odpovědět. Byla to příliš zvědavá a dotěrná otázka a jí se to vůbec nelíbilo. Omluvil jsem se jí a utekl ze třídy. Ale příště měla zase tentýž parfém a já se zkrátka musel dozvědět, jaký to je. Oběhl jsem několik obchodů s parfémy a nakonec to zjistil – bylo to Opium od Yves Saint Laurent. Pak jsem za ní šel a řekl jí to: „Je to Opium. Úžasná vůně!“ Od té doby začala své parfémy měnit a já vždy hádal, jaké to jsou. Tehdy jsem pochopil, jakou mají vůně moc a rozhodl se, že se jim budu věnovat.
Váš vstup na parfemářskou scénu nebyl úplně standardní, předtím jste se věnoval divadlu a tanci. Jak těžké to bylo prosadit se v novém odvětví?
Byl jsem velmi odhodlaný uspět, takže se mi začalo brzy dařit. A měl jsem velké štěstí, že jsem potkal ve správnou dobu ty správné lidi. Začínal jsem u společnosti Robertet, která se věnuje hlavně přírodním surovým materiálům, a to mi dalo skvělý základ.
Jak vypadá život na parfemářské škole?
Je to hodně intenzivní a náročné, musíte se naučit mnoho věcí. Prvních šest měsíců trávíte tím, že se učíte poznat a používat pět set ingrediencí a potom všechny své znalosti musíte potvrdit olfaktorickými (čichovými – pozn. red.) zkouškami.
Jaká byla první vůně, kterou jste ve škole vytvořil?
Pracoval jsem na mnoha akordech, především květinových. Začínal jsem s mimózou, která mě nikdy nepřestala bavit. Ještě dnes hledám dokonalou vůni kvetoucí mimózy.
Nedávno jste vytvořil „Le Male Perfume“, novou verzi legendární vůně „Le Male“ od Jeana-Paula Gaultiera, kterou dělal jiný velmi slavný parfémář, Francis Kurkdjian. Je to snazší, nebo těžší navazovat na práci někoho jiného?
Oba postupy jsou velmi zajímavé a velmi odlišné. Je to opravdu něco úplně jiného. Přepracovat legendární až mytologickou vůni typu Le Male, která je součástí našeho patrimoine, našeho kulturního dědictví, je pochopitelně náročný a trochu zastrašující úkol. Současně je to obrovská čest dostat možnost vytvořit novou interpretaci něčeho slavného. Jinak je to podobný proces, jako dělat nový parfém od nuly, musíte být kreativní a mít jasnou vizi toho, co chcete, potom můžete vytvořit něco nového.
Pokud jde o parfémy, mnoho mužů je konzervativních a bojí se riskovat. Co byste jim poradil?
Otevřete svou mysl a zapomeňte na dělení parfémů podle pohlaví. Některé parfémy, které nazýváme dámskými, voní na mužích naprosto fantasticky. Já svůj parfém našel v dámské sekci a na mně voní naprosto mužně a zajímavě.
Jak vypadá kreativní proces při tvorbě nového parfému?
Poslouchám svou intuici a nechám ji, aby řídila mou kreativitu. Vezmu nápady a inspiraci od svých zákazníků a potom je rozvinu mnohem dál, tak můžu vytvořit vůni, která dobře reprezentuje to, čeho chtějí dosáhnout.
Kde berete inspiraci?
Ze všeho, vždy a všude! Celý život je pro mě inspirace. To je něco, co mě opravdu definuje, moje práce je pro mě opravdová vášeň a vše v mém životě se točí kolem ní. Bez vůní a parfémů nemůžu vůbec být. Současně mě práce a můj čich pořád překvapují. Je to smysl, který je velmi subjektivní a mám pocit, že každý den objevuji nové vůně a nové stránky těch, které jsem už znal.
Ovlivnila vaše zkušenost z divadla váš kreativní proces?
Určitě ano, stavba dramatu nebo muzikálu je velmi podobná stavbě parfémů. Musíte vzít řadu prvků a poskládat je do harmonie.
Pracoval jste pro mnoho velkých jmen, Jean-Paul Gaultier, Carolina Herrera, Paco Rabanne a další. Čím jsou pro vás tyto značky specifické?
Každý parfém je pro mě samostatný příběh, ale to je jako s dětmi. I když jich máte mnoho a každé je jiné, máte rádi všechny a víte, čím jsou pro vás speciální.
Liší se nějak kreativní proces, když vytváříte niche parfém, a něco, co má mít co největší komerční úspěch?
Jak jsem říkal, každá tvorba parfému je individuální a já musím každé vůni věnovat úplně stejnou pozornost a sto procent svého talentu, ať jde o jakoukoli zakázku. Parfém je parfém, nemohu dělat rozdíly. Ale malá odlišnost může být v tom, že niche parfém má často konkrétnější zadání a tak proces objevování může být trochu kratší. Rozdíly jsou ale jen povrchní, každá kreace je unikátní.
Parfemářství bylo dlouho velmi „francouzským“ oborem luxusu, podobně jako třeba pařížská móda. Mění se to?
Vše se posouvá, ale myslím si, že stále máme velmi specifický francouzský styl, a to je to, co dává naší tvorbě unikátní šarm. To jen tak nezmizí.
Článek byl poprvé uveřejněn v dubnové Fashion bibli Formen.
