Peneři Strýčka Homeboye jsou otcové zakladatelé, živoucí legendy a současně jeden z pilířů českého hip hopu. K rozhovoru jsme se potkali v půlce prosince v kavárně Nové scény Národního divadla, aniž bych tušil, že během našeho povídání vypustí bombu v podobě zprávy o plánech na rozpuštění svého labelu, základny a multižánrové platformy. Řeč ale byla samozřejmě i o tom divném roce, který máme za sebou.
Jaký byl váš rok 2020?
Vladimir 518 Jeden z nejdivnějších za celou kariéru. V životě jsem nezažil, že bychom o víkendech nehráli. Teď jsem si uvědomil, že po dvaceti letech zažívám pravidelný rytmus a srovnalo se mi spaní, to vůbec neznám. Takže to bylo strašně zajímavý. Ale my jsme i tak odjeli hodně koncertů, léto jsme jeli docela durch. Rok byl velmi zvláštní, ale za mě osobně vlastně skvělej.
Orion Samozřejmě se to dotklo nás všech, ale já myslím, že to byl hezkej rok. Asi zřejmě umím zvládat krizový situace, jsem takovej krizovej manažer.
Mike Trafik Je třeba říct, že když člověk nesedí každý víkend stovky kilometrů v autě a neodehrává tři až čtyři koncerty…
O …a když taky nesedí neustále v hospodě…
M …tak je to dost jiný. Dvacet let něco děláš a najednou – ne vlastním rozhodnutím – nemůžeš. Ale i naše další aktivity, ať už Láďova výstava, nebo moje gastro aktivity, všechno je zasažený. Je to spousta výzev, ale žijem, no.
V Řekne ti to každej a možná to máš podobně – člověk měl čas sám na sebe. A to je na tomhle posraným roku to nejzajímavější.
O A na rodinu okolo.
Našli jste si zásluhou lockdownu nějaký nový zájem nebo činnost, kvůli které byste byli ochotní hudbu opustit a nevracet se?
M Já jsem měl v momentě, kdy to na jaře vypuklo, nastoupit na italštinu.
O Já na němčinu.
M A vypnulo se to. A co jsem nestihl letos, to v zimě rozjedu, protože nehrajeme a toho času bude spousta. Taky si chci vyvolávat fotky. Ale není to asi nic, co by ohrozilo můj vztah k hudbě.
O Spousta lidí měla najednou čas vyřídit si nějaký resty. Já teď dělám side projekt, jmenuje se Gruppo Salsiccia, v prosinci to jde ven. A to vlastně hlavně díky tomu, že na to byl čas, vzhledem k tomu, že je v rámci kapely takhle hluchá doba.
V Já jsem absolutní workoholik, takže když se uvolní prostor z jedné věci, okamžitě přeskakuju na druhou. Čili je pravda, že najednou začne ta muzika být na druhý koleji, protože není možný ji dělat. Strávil jsem hrozně času v ateliéru, maluju a do toho paralelně dělám velkej projekt, který se týká architektury, tedy kniha, film a seriál pro televizi. Na druhou stranu pracuju na naší společný desce s DJ Wichem. Dělal jsem i muziku, nějaký klipy, takže pro mě se nic nemění. Mám naštěstí tak silnej osobní program, že je mi to skoro jedno. Nevím, co by se muselo stát, abych opravdu začal brečet, že nevím, co mám dělat.
Hodně muzikantů teď zásluhou lockdownu vydává desky, které neměly být. Zmínili jste svoje vedlejší projekty, ale co PSH? Nevznikl nějaký nový materiál, se kterým jste na začátku roku nepočítali?
O Vydali jsme mixtape Debil. Ale s tím jsme počítali už v době, kdy jsme měli tu desku (Debut, pozn. red.) hotovou. Díky lockdownu jsme to ale dokopli, protože jsme narychlo udělali turné po koupalištích, který jsme měli dlouho v hlavě, a jinde se hrát nedalo. Ten mixtape jsme udělali jako jeho přidanou hodnotu, prodávalo se to jenom na těch koncertech. A dali jsme na něj i jednu novou věc, jmenuje se Sám doma a byl k ní i videoklip, do kterého jsme natočili všichni sami sebe při lockdownu.
V My jsme teď vlastně ve fázi, kdy jsme programově domluvení, že každý jede na svý koleji. A ani lockdown nám ten plán nemění.
O Stejně se ale furt vídáme a řešíme věci kapely.
V Teď o víkendu budeme zrovna točit na Jatkách klip s La Putykou, což je taky věc, kterou jsme dlouho odkládali. Bude to ve virtuální realitě a je to zajímavej formát, který dává smysl spíš do budoucna jako dobový záznam. Dává to možnost se z budoucnosti přenést ve tři sta šedesáti stupních do minulosti.
Něco jako časová konzerva?
V Něco jako časová konzerva. Teď to se stejnými lidmi dodělali Tata Bojs a po nás to budou dělat Monkey Business. Myslím, že je to dobrá iniciativa, do které jsme se spojili právě s La Putykou.
Takže se jedná o nějaký širší koncept zahrnující více interpretů?
V Přesně tak. Je tady parta, která se jmenuje Brainz, a ta chce dělat takzvané imerzivní zážitky, což znamená přenášení člověka do dané situace. A pilotní projekt počítá s Tata Bojs, PSH a Monkey Business.
M A uzavírá to vlastně desku Debut, protože to točíme na závěrečnou skladbu z ní.
Tento rozhovor vyjde po Novém roce a příští rok uplyne dvacet let od vydání vašeho debutu Repertoár. Jaké máte s touto deskou spojené vzpomínky?
O To by ses měl možná zeptat Trafora, jaké na to má vzpomínky… (Mike Trafi k do PSH přišel až po vydání této desky, pozn. red.)
M Samozřejmě že na to mám vzpomínky…
V Absolutně to v tý době nenáviděl. (smějí se)
M Já byl samozřejmě na křtu v Roxy.
V Byls tam, jo? To ani nevim.
M No jasně, mezi lidma.
Já jsem tam byl taky.
V Ty vole, to je prdel.
M A protože po koncertě už nebyly na další zábavu v klubu peníze, tak se šlo s lahváčema domů. Tam se ta deska točila do rána a bylo to super. Já jsem v tu chvíli nevěřil, že v Čechách něco takovýho vyšlo. Protože všechno, co se dělo do tý doby, pro mě bylo „wannabe“. A tohle bylo „real“.
O No můj zážitek je… Já si to vůbec nepamatuju, ty vole. Je to hrozně dávno.
