Univerzální nadšení investorů z českých státních dluhopisů během srpna ustalo. S tím i ochota burziánů akceptovat relativně směšný úrok na bondech tuzemské vlády oproti srovnatelným zemím středoevropského regionu. Podle ekonomů jde o důsledek klesající popularity někdejších investorských bezpečných přístavů, ovšem také odraz politiky České národní banky. Ta v srpnu formálně ukončila éru „obrany“ koruny, Česko se tak pro zahraniční investory stalo kvůli nejistému vývoji tuzemské měny mírně rizikovější destinací pro jejich peníze.
„Peníze směřují od dluhopisů na bankovní vklady a do akcií. Zároveň odtekly prostředky z dlouhodobých dluhopisů do krátkodobých dluhopisů, jelikož investoři očekávají delší trvání éry úrokových sazeb na současné zvýšené úrovni,“ vysvětluje ekonom společnosti Finlord Boris Tomčiak.
Termín recese navíc už zdaleka nevyvolává u investorů takové vibrace jako ještě třeba na počátku roku. „To tlačí investory z defenzivních dluhopisů směrem do rizikových aktiv, která obecně fungují jako určitá pojistka proti ekonomickému ochlazení,“ dodává ekonom Cyrrusu Tomáš Pfeiler.
V Česku má trend „přepínání“ aktiv navíc svůj kurzový rozměr. Od loňska, kdy Česká národní banka spustila devizové intervence na boj proti oslabování koruny, se totiž zahraniční investoři spoléhali na to, že jakékoli výraznější oslabení české měny centrální banka „vyžehlí“ nákupem korun za eura ze svých devizových rezerv a česká měna zase posílí.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
