Nejnovější přísun informací, postřehů a zajímavostí ze světa investic.
V tomto vydání Investičního newsletteru e15 se dočtete o následujících tématech:
- sázka na rovnocenně vážený fond navázaný na S&P 500 může být vítěznou strategií,
- nová pravidla pro některé crowdfundingové platformy, tuzemský trh firemních dluhopisů řeší další kauzu,
- ČEZ se dostal mezi největší světové plátce dividend,
- plus další zajímavosti a odkazy ze světa burz a investic.
Jaroslav Krejčí (twitter: @JKrejci_)
Co nás zaujalo 📻
Sázka na rovnocenně vážený ETF fond S&P 500 může být vítěznou strategií
Nejsledovanějším burzovním indexem na světě je bezpochyby S&P 500. Není divu, na ukazatel, který odráží vývoj cen akcií největších amerických veřejně obchodovaných firem, jsou navázány investice indexových i aktivně spravovaných fondů v řádu bilionů dolarů. Konkrétně ke konci minulého roku to bylo více než 11 bilionů amerických dolarů. A vzhledem k letošnímu růstu akciového trhu v USA taženému sedmičkou velkých technologických firem Magnificent Seven už to nyní bude víc.
Indexu S&P 500 jsem se naposledy věnoval v minulém vydání Investičního newsletteru. Podíval jsem se na změnu v jeho složení v porovnání se situací před deseti lety a také zmínil rostoucí koncentraci. Jinak řečeno, stále silnější zastoupení v S&P 500 mají největší technologické firmy: Apple, Alphabet, Microsoft, Amazon, Meta Platforms, Nvidia a Tesla. Připomenu, že jednotlivé společnosti mají v akciovém indexu váhu podle své tržní hodnoty.
Jak ukazuje graf britské investiční společnosti Schroders, desítka nejhodnotnějších společností měla ke konci října v S&P 500 téměř třetinový podíl. V souvislosti s tím se objevují názory, že burzovně obchodované fondy (ETF), jejichž portfolio je navázané na S&P 500, nenabízejí dostatečnou diverzifikaci. Právě proto že z celkových pěti set titulů hodnotou indexu reálně hýbe jen hrstka akcií.
Duncan Lamont, ředitel strategického výzkumu ve Schroders, ve svém komentáři upozorňuje i na další podstatný důsledek historicky vysoké koncentrace: už v minulosti existoval statisticky významný vztah mezi mírou koncentrace nejhodnotnějších firem v indexu S&P 500 a tím, jak si vedl rovnocenně vážený index S&P 500 Equal Weighted.
V případě rovnocenně váženého indexu má každá firma stejnou váhu bez ohledu na svou tržní kapitalizaci. V případě S&P 500 jde o 0,2 procenta (jedna děleno pěti sty). Prvních deset největších firem tak má v S&P 500 Equal Weighted indexu pouze dvouprocentní váhu (i když se skutečné váhy mírně liší podle momentálního pohybu cen akcií).
Podle Lamonta platí, že čím větší je aktuální koncentrace klasického, podle tržní kapitalizace sestavovaného indexu S&P 500, tím více jej bude v příštích pěti letech porážet rovnocenně vážený ukazatel. „Odklon od trhu byl v minulosti vítěznou strategií, když byla koncentrace vysoká. V kratších investičních horizontech byl vztah slabší, i když stále vycházel jako pozitivní,“ uvádí stratég.
A expert z londýnské City ještě dodává, že „na základě 31procentní váhy, jakou má dnes 10 největších akcií, tento vztah naznačuje, že rovnocenně vážený index S&P 500 by mohl v průběhu příštích pěti let překonat běžně vážený index o více než 15 procent ročně“. A to by nebylo zrovna málo. Jinými slovy to znamená, že v příštích letech se bude podle Lamonta dařit spíše zbývajícím 493 titulům než dnešním tahounům, kterými jsou hlavně technologické firmy.
|
K odběru investičního newsletteru, který do e-mailových schránek chodí každé pondělí dopoledne, se můžete přihlásit zde. Nejnovější vydání newsletteru najdete vždy zde. |
Ředitel strategického výzkumu Schroders ale jedním dechem upozorňuje, že jsme, pokud jde o míru koncentrace, v neprobádaném teritoriu a historická čísla, která sahají desítky let do minulosti, nutně nezaručují budoucí vývoj. Výsledky výzkumu svého týmu však vidí jako argument pro aktivnější správu akciového portfolia v nadcházejících letech, i když výnos navíc může být ve skutečnosti nižší.
Pro investory včetně těch českých to může být důvod zamyslet se, zda nezvolit například spíš fond iShares S&P 500 Equal Weight UCITS ETF než „klasický“ iShares Core S&P 500 UCITS ETF. Pro příštích pět let to může být vítězná strategie.
Active vs passive: concentrated markets swing the pendulum back in favour of aktive (Schroders)
Stručně 📰
• Britský miliardář sir Jim Ratcliffe po měsících jednání kupuje 25procentní podíl v anglickém fotbalovém klubu Manchester United. Akcie, s nimiž se obchoduje na newyorské burze, prodává americká rodina Glazerů. Ta bude klub, jejž transakce ocení na téměř 5,5 miliardy dolarů, nadále ovládat. (Sky News Business)
• Investiční konglomerát Berkshire Hathaway Warrena Buffetta se ve třetím čtvrtletí zbavil mimo jiné akcií firem General Motors, Johnson & Johnson, Procter & Gamble a UPS. A prodal i část cenných papírů společností Amazon či HP. (Reuters)
• Americký výrobce cukrovinek Mars převezme britského výrobce čokolády a pěstitele kakaa Hotel Chocolat. Hodnota obchodu dosáhne 534 milionů liber. Po oznámení vzrostl kurz akcií společnosti Hotel Chocolat, která je zalistovaná na londýnské burze, o 160 procent. (CNBC)
• Saúdská Arábie zřejmě prodlouží těžební škrty o další měsíce. Zareaguje tak na pokles ceny ropy na světových trzích z posledních týdnů. Ještě na konci září se barel ropy Brent obchodoval za více než 90 dolarů, v závěru minulého týdne se cena pohybovala okolo 80 USD. (e15)
• Legendární investor Jim Chanos se po téměř čtyřech dekádách rozhodl uzavřít svůj hedgeový fond. Ten sázel na pokles ceny akcií firem, které považoval za předražené, případně problémové. V minulosti tak vydělal například na pádu společností Enron či Wirecard. (Reuters)
• Společnosti Starteepo, která už na trh Start pražské burzy uvedla sedm firem, se dostalo uznání v rámci European Small and Mid-Cap Awards 2023. Akci pořádá federace evropských burz a Evropská komise. (Evropská komise)
• Česká národní banka zveřejnila termíny měnověpolitických zasedání bankovní rady v roce 2024. První z nich se uskuteční 8. února. Letos bude ČNB o nastavení úrokových sazeb rozhodovat ještě jednou, a to těsně před Vánoci ve čtvrtek 21. prosince. (ČNB)
Děje se na trzích 📈
Firmy nabízející investiční produkty široké veřejnosti zpravidla podléhají přísnému dohledu regulátora. Donedávna to však neplatilo pro crowdfundingové investování. Změna nastala předminulý týden, kdy vstoupila v účinnost povinnost mít na tuto činnost licenci České národní banky. Má to však háček. Ne všichni, kteří „sběr investic“ na trhu nabízejí, pod novou regulaci spadají.
První crowdfundingovou společností, která získala licenci takzvaného poskytovatele služeb skupinového financování, se před zhruba třemi týdny stal Investown. Následovaly crowdfundingové platformy Fingood a Roger. V nejbližší době by podle informací e15 měla povolení od centrální banky obdržet i platforma EasyFunding.
Investiční crowdfunding neboli skupinové financování propojuje velké skupiny drobných investorů s podnikateli, kteří usilují o alternativní zdroj kapitálu. Může být výhodný například pro podnikatele nebo firmy, které nedosáhnou na půjčku od banky, případně jim přijde tento způsob financování flexibilnější nebo výhodnější.
Licenci na poskytování skupinového financování musejí mít pouze ty firmy, které zprostředkovávají zájemcům o půjčky cizí peníze a propojují tak věřitele s dlužníkem.
Naopak licenci nepotřebují crowdfundingové firmy, které půjčují své vlastní peníze a klientům (tedy investorům) následně nabízejí takzvané participace na poskytnutých úvěrech. To je třeba případ společnosti Upvest. „V našem případě nedochází ke zprostředkování přímého vztahu mezi investorem a úvěrovaným subjektem,“ vysvětlil e15 spoluzakladatel Petr Volný. Proto firma podle něj o licenci nežádala.
Licenci, zdá se, nepotřebuje ani platforma Bondster. „Podle názoru našich právních poradců není vzhledem k našemu obchodnímu modelu licence pro investiční crowdfunding od ČNB zapotřebí. Názory na tuto problematiku se ovšem v odborných kruzích různí,“ řekl e15 generální ředitel firmy Pavel Klema. Podle něj platforma Bondster funguje na principu marketplace, nikoli crowdfundingu.
„Vzhledem k nejednoznačné právní definici a rozdílnému výkladu odborníků jsme se proto obrátili na ČNB s dotazem, zda licenci se stávajícím obchodním modelem potřebujeme. Odpověď jsme dosud neobdrželi,“ dodal.
Podle advokáta Martina Hobzy je evropské nařízení, z nějž vychází česká legislativa, „poněkud nelogické“, jelikož nezahrnuje všechny typy investičního crowdfundingu, jež se v Česku objevují.
Pro investory tak určitě dává smysl si před otevřením účtu zjistit, jak na tom daná platforma z hlediska licence, a tedy míry dohledu ČNB je.
Tuzemský trh firemních dluhopisů řeší další kauzu. Přinejmenším čtvrt roku už na své peníze čekají dluhopisoví věřitelé společností ze skupiny Sincom Capital. Loni jí ČNB schválila vydání dluhopisové emise o potenciálním objemu až 2,5 miliardy korun. Sesterské firmy Sincomu pak vydaly hned několik emisí bondů o objemu až jednoho milionu eur.
Podle advokátů zastupujících poškozené může mít Sincom a s ní propojené sesterské společnosti až stovky věřitelů. Přesný objem závazků skupiny, která nabírala peníze na nákup apartmánů v Dubaji, je neznámý, může ale jít do stamilionů korun. Podle informací e15 už někteří z věřitelů firmy ze skupiny zažalovali.
„V současné chvíli vyčkáváme, kolik klientů se nám ozve, abychom vymysleli efektivní způsob vymáhání jejich pohledávek. Zatím se nám přihlásily nižší desítky klientů,“ uvádí Filip Svoboda, právník advokátní kanceláře Petráš Rezek. Na tu se začali držitelé dluhopisů společnosti Sincom Investment Company a spřízněné ATS Company obracet už v srpnu letošního roku.
Více v článku Dluhopisář Sincom s pompou nabral stamiliony korun, nyní část peněz nesplácí (e15)
Postřeh investora 💡
„Oceňování firem mi umožňuje spojit čísla s vyprávěním příběhů. A to je na tom to fascinující. Můžete se věnovat valuacím přes třicet let a pokaždé, když nějakou firmu oceňujete, se naučíte něco nového,“ říká Aswath Damodaran. O známém profesorovi financí, který vystoupil na říjnové konferenci Shifts23 pořádané deníkem e15, si můžete více přečíst v článku na webu e15.
Doporučená četba 💡
• Vláda maďarského premiéra Viktora Orbána, jenž je známý svým tvrdým protiimigračním postojem, nedávno po silném odporu voličů omezila plány na vpuštění statisíců zahraničních pracovníků do země. Tento krok však ohrožuje plány velkých čínských firem, které chtějí v Maďarsku postavit továrny na výrobu baterií a aut. Například jen společnost CATL chce najmout okolo devíti tisíc lidí. Fabriky chtějí v zemi postavit také výrobce komponentů pro baterie Zhejiang Huayou Cobalt nebo automobilka BYD. Tématu se věnuje server Nikkei Asia. (Hungary’s Chinese EV ambitions thwarted by anti-immigration grief)
• Kurz akcií kosmetického impéria Estée Lauder se na newyorské burze od začátku roku propadl přibližně o 50 procent. Tržní hodnota firmy se tak snížila o 45 miliard dolarů. Důvodem je mimo jiné nepříznivý vývoj prodejů na důležitém čínském trhu. Pro srovnání, cenné papíry francouzského konkurenta L’Oréal letos naopak o čtvrtinu posílily.
Problémem firmy Estée Lauder není jen horší hospodaření, ale také rozdílné názory zástupců rodiny Lauderových a členů správní rady na budoucí směřování firmy a na to, zda by měl být CEO Fabrizio Freda nadále v čele firmy. Rodina Lauderů sice vlastní jen okolo 35 procent akcií, tedy menšinu, její podíl na hlasovacích právech však činí 86 procent. Potížím i historii rodiny se věnuje rozsáhlý text ve Wall Street Journal. (The Estée Lauder Family Built a Beauty Empire. A Succession Rift Threatens It)
• Objem dividend vyplacených celosvětově veřejně obchodovanými firmami ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně klesl o 0,9 procenta na 421,9 miliardy dolarů, uvádí ve svém nejnovějším reportu britská investiční společnost Janus Henderson. Za poklesem stojí výrazné škrty, které u výplat akcionářům učinily dvě velké firmy: brazilská ropná společnost Petrobras a australský těžař komodit BHP. Petrobras poslal na dividendách akcionářům o 9,6 miliardy dolarů méně než ve stejném čtvrtletí loni, skupina BHP o 6,9 miliardy dolarů.
Ještě v průběhu letošního roku by měly zalistované firmy poslat akcionářům celkem 1,6 bilionu dolarů (bezmála 36 bilionů korun). Report firmy Janus Henderson zmiňuje i českou energetickou společnost ČEZ, která se letos poprvé dostane do globální top 100 podle celkového objemu vyplacených dividend. ČEZ v letošním třetím čtvrtletí poslal akcionářům rekordních 78 miliard korun (zhruba 3,5 miliardy dolarů). Ve třetím kvartálu tak byl globálně na 14. pozici. (Janus Henderson Global Dividend Index) 
