Bitcoin jako prostředek k eliminaci válek, zbytečného konzumu, ale i pojistka proti inflaci. Tyhle a ještě mnoho dalších představ v hlavě nosí řada zastánců nejrozšířenější kryptoměny. Skoro všechny podobné bitcoinové příběhy jsou ale přinejmenším sporné, upozorňuje antropolog Martin Tremčinský. Vlivem korelace hodnoty kryptoměn s cenou akcií a také kvůli připravované regulaci se podle něj navíc nedá příliš mluvit o alternativním finančním systému. Zastánci bitcoinu musejí navíc počítat s tím, že část politiků vůči němu zaujímá mimořádně negativní postoj. „Ukazuje se, že levice v tématu kryptoměn tápe a dává od toho ruce pryč. Snaží se to nevidět, zakázat, imaginativně s tím nepracuje,“ říká začínající akademik, který se v rámci svého výzkumu věnuje kryptoměnovým komunitám.
Mezi zastánci levicového myšlení patří Tremčinský spíše k ojedinělým postavám, které se vůči bitcoinu a spol. automaticky nevymezují, ale mají zájem o hlubší pochopení fenoménu kryptoměn.
Souhlasíte s Romanem Týcem a s jeho názorem vysloveným před rokem, že se z bitcoinu stala jen hračka pro bohaté?
Z velké části. Chápu, proč to Roman řekl. Je to jeden z problémů bitcoinu. Ten provázely přísliby emancipačního potenciálu pro lidi bez přístupu k bankovním službám, tedy hlavně pro obyvatele globálního Jihu. Sice někdy kryptoměnu jako alternativu v tomto ohledu využívají, ale jsou v podstatě vydaní napospas lidem v zemích bohatého Severu. Právě tam dochází ke spekulacím a tamní velcí investoři dokážou zahýbat cenou. Globální Jih je potom vůči těmto výkyvům zranitelnější, protože na chudší lidi dopadají dramatičtěji.
Co míníte o spořicím potenciálu bitcoinu, řekněme z pohledu středoevropské střední třídy? Kdo poslední čtyři roky nakupoval kousky kryptoměny za jeden až dva tisíce korun, stále si drží několikanásobek vkladu.
Lidé, kteří to takto dělali, jsou na tom pořád ještě docela dobře. Kdo naskočil ale od začátku loňského roku, takových může být až nějakých 40 procent držitelů, je dost v minusu. Záleží, jaké má kdo časové preference. Spoustu lidí prezentuje kryptoinvestice jako spoření na důchod, ovšem volatilita je faktor, který opět nahrává spíš zajištěným hráčům. Ti si mohou snáze dovolit své portfolio diverzifikovat a mohou třeba i část vrhnout do rizikovějších aktiv. Minimálně v Čechách to pro střední třídu zas tak neplatí. Tato vrstva zde naopak postupně chudne. Zmenšuje se jí zároveň prostor pro nějakou diverzifikaci. A pokud má být krypto jediným spořicím nástrojem, pak je riziko takového přístupu o to větší. Otázkou také je, co s generací, která k bitcoinu a spol. přichází nyní. Ti jsou vůči early adopters ve slabší pozici a budou to muset dohánět tím, že budou kupovat digitální mince od prvních bitcoinerů za tu zvýšenou cenu. Bitcoin a spoření do něj nejsou prostě dlouhodobě udržitelným řešením.
Teď jsme zrovna svědky masivního poklesu ceny bitcoinu. Pokud svou volatilitu radikálně neumaže, tak jsou přece podobná období dobrou šancí na vstup do světa kryptoměn…
Určitě. Opatrnost je ale stále namístě, existuje pořád velká míra nejistoty ohledně budoucnosti kryptoměn. Neví se, jaké ještě přijdou státní restrikce či normy. Jak se budou trhy chovat dál v závislosti na regulaci těžby nebo obchodování s digitálními měnami? Teď byl ten propad tak velký a týkal se tolika lidí, že ECB i Fed budou volat po regulacích kryptoměn a návrhy legislativ se už dokonce objevují. Možná ale když se krypto trochu „pojistí“, vzdálí se sice od volnotržního ideálu, zároveň však pro někoho může najednou jít o bezpečnější nástroj na odkládání volných peněz po troškách či na spekulaci.
Další přepjatá očekávání? Jak by mohl bitcoin podle svých zastánců přispět ke snížení cen nemovitostí. Podívejte se na video.
Samozřejmě tady existuje také předpoklad, že s větší adopcí a cirkulací té kryptoměny se bude cena stabilizovat. Ale to se předpokládá, že nastane ve chvíli jejího používání coby prostředku směny v zemích globálního Severu, kde je ten objem vložených finančních prostředků velký. A to zatím nevypadá, že by o to byl nějaký extra zájem. Není to vlastně potřeba. Mezi příběhy, které provázejí bitcoin, vyhrálo právě to „spoření“ či „investiční příležitost“, ne „platební kanál“.
Selhává ten narativ o spoření a investiční příležitosti teď v době velkého propadu?
Rozhodně utrpěl velký otřes. Spíše se ukazuje problematicky narativ pojistky proti inflaci a alternativě vůči finančnímu kapitalismu, pokud bitcoin tak blízce koreluje s pohybem na standardních burzách. Selhává narativ alternativy, něčeho jiného, co sleduje jiné trendy ve společnosti a přináší novou finanční komunitu.
Z nynějšího světového finančního systému se stala zbraň proti Putinovu Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu. Je to zároveň fundamentální šance pro bitcoin coby skutečně necenzurovatelné peníze?
Člověk by na základě dostupných informací očekával že ano. V reálu to ale nevypadá, že by se tak stalo. V celé té situaci protiruských sankcí je spousta zarážejících okamžiků. Všechno je to tak bezprecedentní, že nikdo nemá pořádně vědění, o které se opřít. Já na začátku války odhadoval, že rubl spadne a Rusové začnou obchodovat ve vodce a taky se to nestalo. Rubl se dokonce zvedl.
To je ale teď přece jen spíš fiktivní kurz.
Jasně, nicméně uvnitř toho státu to zatím z pohledu měny zůstalo relativně funkční. Mezitím Rusové uspíšili svůj projekt digitálního rublu, jeho vývoj ale pro potřeby fungování v mezinárodním obchodu zabere minimálně sedm až deset let. Je ovšem vidět, že tohle použití finančního systému jako zbraně nutí řadu mezinárodních aktérů hledat alternativy k dolaru. Bitcoin je jedna z nich.
Kdyby se bitcoin teoreticky stal hlavní světovou měnou, přestalo by lidstvo válčit? Někteří fanoušci kryptoměny se to domnívají, protože by pak prý státy nemohly tak snadno financovat své vojenské výpady tiskem inflačních peněz.
Neřekl bych, že by komoditní peníze dokázaly eliminovat války. Spíš by bylo zajímavé sledovat, kdo si najednou může dovolit válčit a kdo ne, to by se asi proměnilo. S bitcoinem coby hlavní rezervní měnou by se úplně přepsala globální mapa. Je tady poměrně málo aktérů vlastnících velké množství bitcoinů. Decentralizované trhy nejsou nijak výrazně méně násilné než jiné. Tvůrce Silk Road (nechvalně známého online tržiště, kde si šlo pořídit doslova cokoli a platilo se tam kryptoměnam – pozn. red.) Ross Ulbricht si například objednal celkem asi pět nájemných vražd. Sice od lidí, kteří z něj chtěli jen vytáhnout peníze, ale z Ulbrichtova pohledu bylo vraždění jedním ze způsobů řešení problémů uvnitř té ekonomiky.
S bitcoinem se také pojí představy, že by mohl přispět ke snížení míry konzumu. Pokud jeho držitelé věří, že dlouhodobě cena bitcoinu spíše poroste, nebudou se kryptoměny tak snadno zbavovat jako teď inflačních peněz.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
