Česko jako evropské centrum krypta? Směřovaly sem stovky firem, povolení získalo jen jedenáct
- Některé služby spojené s kryptoaktivy smějí na českém trhu poskytovat jen firmy s povolením.
- Nejvíce žádostí z celé EU o nové povolení mířilo k České národní bance (ČNB). Uspělo jen jedenáct z 251.
- Náklady na licenci mohou nejcitelněji dopadnout na startupy. Povolení ale nemají ani největší burzy.
Od července mohou služby spojené s nabízet jen firmy s povolením pro poskytovatele služeb kryptoaktiv (CASP). Bez něj nesmějí klientům směňovat kryptoměny, držet je za ně v úschově ani provozovat obchodní platformu. Vyplývá to z nařízení MiCA, které sjednotilo pravidla evropského kryptotrhu. ČNB posoudila 251 žádostí a vydala jedenáct povolení. Vyšší počet neřešil žádný jiný regulátor v unii.
Za číslem rekordního počtu žádostí stojí podle oslovených expertů signály, které Česko směrem ke kryptoměnám vysílalo. V prosinci 2024 vystoupil Andrej Babiš, tehdy v roli předsedy hnutí ANO, na pražské kryptokonferenci Emergence. ČNB pak v listopadu 2025 nakoupila do testovacího portfolia ČNB Lab bitcoin a další digitální aktiva za milion dolarů, tedy asi 21 milionů korun.
Před bitcoinovou kauzou bylo Česko v zahraniční kryptokomunitě vnímáno jako země, která chce digitální aktiva rozvíjet. „Některé subjekty ze zahraničí si Českou republiku pro žádost vybraly s tím, že zde vznikne jedno z evropských center pro krypto a fintech,“ říká František Vinopal, předseda České kryptoměnové asociace (ČKMA). „Vznikla tak neopodstatněná představa, že bude jednodušší získat licenci v Česku,“ potvrzuje ekonom Metropolitní univerzity Praha Dominik Stroukal.
Žádosti naprázdno
Proč většina žádostí neprošla, vysvětlila i ČNB. Významná část podání byla podle centrální banky obsahově nedostatečná a chyběly v nich zásadní dokumenty. Vysoký počet podaly subjekty bez prokazatelné historie, se sídlem na virtuální adrese nebo se záměrem vykonávat činnost v zahraničí.
Roli v tom hrál i český přechodný režim, který trval maximálních osmnáct měsíců. „Subjekty bez povolení mohly podnikat až do července letošního roku, ovšem za předpokladu, že byly v řízení o udělení licence. Velká část z těch asi 250 žadatelů si podala prázdnou žádost s myšlenkou, že si kupují čas a třeba ji doplní. Když zjistili, jak náročné je procesem projít, tak to vzdali,“ dodává Jakub Jedlinský, zakladatel licencované společnosti Altlift.
Svou roli mohlo hrát i to, že v Česku mají kryptofirmy zákonný nárok na bankovní účet. Banka jim ho nemůže odmítnout jen proto, že podnikají v kryptu. To se přitom v minulosti dělo. „Účinnost účtu může být podmíněna udělením licence. Dokážu si představit, že pro některé firmy to byla další motivace podat žádost právě v Česku,“ říká Vinopal. Podání žádosti ale nikdy nebylo garancí, že banka účet skutečně otevře.
Kdo má v Česku povolení CASP
- Altlift s.r.o.
COINMATE a.s.
GG Digital, a.s. (ve spolupráci s Golden Gate)
ILAVO GROUP a.s. (ve spolupráci s KvaPay)
Invity Finance s.r.o.
IP wBTCb solutions, s.r.o. (ve spolupráci s Bit.plus)
MipSoftware s.r.o. (ve spolupráci s Coinero)
MP Developers s.r.o. (ve spolupráci s Anycoin)
Pluso a.s.
Simple Coin s.r.o.
wBTCb.cz, s.r.o. (ve spolupráci s Bit.plus)
Z 22 tisíc na jedenáct
Značný je i rozdíl mezi počtem dřívějších oprávnění a počtem žádostí u ČNB. Na začátku roku 2024 evidoval živnostenský úřad přes 22 tisíc firem a živnostníků s oprávněním nakládat s virtuálními aktivy. „V Česku to bylo velice snadné, prakticky stačilo zapsat si volnou živnost,“ vysvětluje Jedlinský. Podle Vinopala měla část firem živnost zapsanou takzvaně preventivně, ale reálně v tomto oboru dosud nepodnikala.
Získat povolení CASP je oproti tomu nákladné. MiCA podle druhu služby požaduje kapitálové zajištění nejméně 50, 125, nebo 150 tisíc eur a je-li to víc, čtvrtinu fixních režijních nákladů předchozího roku. K tomu musí firma nastavit řízení a kontrolní mechanismy, dodržování předpisů, postupy proti praní špinavých peněz i požadavky na kybernetickou odolnost. „Část těchto nákladů nekončí získáním licence, naopak jde o náklady, které firma nese každý rok,“ upozorňuje Vinopal.
FLOW:Zdanění umělé inteligence se nevyhneme, politici zaspali, říká rektor ČVUT Pěchouček
Konkrétní jména firem, které o licenci žádaly a nezískaly ji, ČNB nezveřejňuje. Jednou z firem, která podání zvažovala, byl brněnský Probinex. Podle Seznam Zpráv chystal loni v červnu žádost o povolení přes českou společnost Binex. Na seznamu jedenácti licencovaných subjektů ale ani Probinex, ani Binex nejsou. Jestli žádost nakonec podal a jak skončila, není zřejmé. Firma s veřejností nekomunikuje, zaslané dotazy nechala bez odpovědi.
Snazší to měly firmy, které procesy a přísné standardy měly nastavené už z minulosti. Neplatí ale, že by regulace vytlačila z trhu jen malé hráče. „Naše společnost Altlift licenci získala, přestože jsme relativně malí, rozhodně co se týče počtu pracovníků. Mohou přežít jen hráči, kteří se přizpůsobí a přijmou pravidla hry na regulovaném trhu,“ říká Jedlinský.
V EU ale neuspěla ani největší kryptoburza světa Binance. Povolení, o něž žádala v Řecku, nezískala. Podle informací Cointelegraphu přesto dál obchoduje pod entitou ze Spojených arabských emirátů. „Binance zůstává odhodlaná získat povolení podle MiCA a působit v Evropě dlouhodobě a v souladu s pravidly. V procesu autorizace aktivně postupujeme,“ uvedla burza pro e15.
Krypto jako běžná součást finančního světa
Licence je podle Jedlinského na trhu orientačním bodem a částečnou ochranou před podvodníky. „Když klient svěřuje peníze třetí straně, tak už nedisponuje soukromými klíči a důvěřuje centralizované protistraně. Regulace upravuje pravidla fungování profesionálních poskytovatelů služeb,“ dodává.
Samotné podstaty bitcoinu se MiCA nedotýká. Bitcoin nemá vydavatele ani provozovatele, kterému by se dala licence odebrat. Nařízení míří na prostředníky, tedy na firmy, které drží aktiva klientů nebo za ně obchodují. „Jsou tady dva oddělené bitcoinové světy,“ říká k tomu Stroukal.
Licencovaných poskytovatelů je v EU zatím přes 320, nejvíc v Německu, dále ve Francii, Nizozemsku a na Kypru. Ne všechny české firmy žádaly o licenci doma. Například platební brána Confirmo, kterou vede Anna Štrébl, ji získala v Irsku. Firefish, startup Martina Matejky a Igora Neumanna zaměřený na bitcoinové půjčky, zase na Slovensku.
Evropský parlament v červenci schválil stanovisko k další změně pravidel pro digitální aktiva a Evropská komise už spustila proces k možné revizi MiCA. Termín připomínek prodloužila do 30. září. Ve hře jsou kapitálové požadavky pro stablecoiny, jestli regulovat kryptoměnové půjčky či staking neboli uzamykání kryptoměn a jak nakládat s decentralizovanými protokoly.
