Účty v bývalé Equa bank měly být pro české kryptofirmy posledním útočištěm a zárukou přístupu k bankovním službám. Nedlouho po převzetí společnosti ze strany Raiffeisenbank se ale podobné naděje ukázaly iluzorní. Dlouhodobě a plošně tvrdý postup v Česku působících bank vůči kryptofirmám i platbám jednotlivců za nákup digitálních měn ještě vygradoval. Co to reálně znamená, popisuje shrnující článek formou otázek a odpovědí.
„Bitcoinu je samozřejmě jedno, že ho banky nechtějí. Je mu jedno, že se za něj vláda nebo centrální banka nepostavily, vždyť přece vznikl jako přímý kontrast ke všemu špatnému, co vlády a centrální banky představují. Bude tu i nadále a bude se mu dařit. Bylo by pošetilé chtít po něčem, co chcete nahradit, aby vás podporovalo,“ napsal v komentáři ekonom Metropolitní univerzity Dominik Stroukal.
V textu pak dodává: „Z pohledu ekonoma je to ale přece jen škoda pro stát, který zoufale hledá, jak posunout tuhle zemi někam dál, jak se stát centrem inovací a místem, kam míří celý svět, když chce poznat, co nového se děje. Pro stát, který hledá příjmy. Náš stát navíc u kryptoměn nemusel zakládat předražená inovační centra a nikoho dotovat. Stalo se to díky píli místních lidí, kteří tu stále chtěli zůstat a podnikat. Když se to jako zázrakem stane samo od sebe, rozhodli jsme se to pobít a poslat všechny tyto šikovné firmy a lidi za hranice.“
Bitcoinu teoreticky může být postup domácích bank ukradený, ne však jejich klientům či podnikatelům z oboru kryptoaktiv. V neposlední řadě se situace dotýká i mnoha drobných investorů, kteří by si chtěli za své vydělané peníze koupit část kryptoměny a komerční banky jim to ztěžují.
Jak závažný problém to pro kryptofirmy reálně je
„Firmy mají povinnost účet mít, nikoli právo ho získat. Neexistuje ,banka poslední instance‘ zaručující alespoň minimální platební styk. Když přijdete o účet, můžete přijít i o firmu,“ napsal v reakci na zprávu serveru E15 Alex Pilař, zakladatel poradenské společnosti Pallaemon Digital, který rovněž finančně podpořil rozvoj českého twitterového klienta Tweetoshi.
Podobný pohled sdílí šéf směnárny Simple Coin Pavel Niedoba. Předpokládá, že platforma bude fungovat nadále, její provoz však bude dražší. Řešení vidí ve využívání platebních institucí či spořitelních družstev. Varuje ale, že může být jen dočasné, neboť se tyto formy poskytování finančních služeb mohou v případě prolnutí s kryptobyznysem snadno stát terčem regulátorů. Podle části domácího kryptobyznysu by mohlo být řešením zajistit firmám právo na bankovní účet.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
