Ekonomická krize se v devátém roce dvacátého prvního století na Hané ještě neprojevila v celé své síle. Na první pohled to dokonce vypadalo, že se nic moc neděje.
Univerzita dostavěla novou a prodraženou přírodovědeckou fakultu, otevřel se lidem zadarmo také drahý aquapark a Muzeum umění představilo zvláštní projekt Středoevropského fora, k jehož pozemkům se propracovalo neskutečnými čachry a patáliemi. A nikoho z Olomoučanů zřejmě nepotěšilo ani říjnové kácení Rudolfovy aleje.
Probodnutá srdce
Hned v lednu byla soustem pro klepny vražda taxikáře. Sedmatřicetiletého bývalého policistu zabil třemi bodnými ranami, z toho jednou do srdce, o dva roky mladší bývalý voják. Jezdili za volanty konkurenčních taxikářských firem a nepohodli se v Pavelčákově ulici. Mnohem větší štěstí v neštěstí měl sedmadvacetiletý muž z Otaslavic, kterému na pile metr a půl dlouhá tříska probodla jednu ze srdečních komor. Lékaři olomoucké fakultní nemocnice jej na jaře zachránili.
Slavné návraty
Církev mohla letos slavit. Do zvonice chrámu svatého Michala se na konci léta vrátil poslední, čtvrtý a největší zvon s názvem Panna Maria. Váží 2,7 tuny a jako u všech předchozích se na něj složili farníci. Mezi sebou vybrali skoro dva miliony korun.
Zvon chyběl ve věži od roku 1942, kdy jej zabavili nacisti, aby jej přetavili na děla či munici. Stejně jako tři předchozí, odlila i tento zvon Leticie Vránová ve zvonařské dílně své matky Tomáškové Dytrychové v Brodku u Přerova.
Podobně slavný byl lednový návrat gotické madony z Choliny. Z kostela ji ukradli před třinácti lety zloději. Přes překupníky se nekonec dostala až do Vídně, kde ji fušerskou opravou poškodil jistý starožitník.
Odborníci dřevěnou sošku v hodnotě čtyř milionů korun přesto poznali a poté, co vídeňský soud rozhodl o vydání, se vrátila. Zatím do arcibiskupského paláce.
Jeviště svět
Celý svět je jevištěm a my všichni jsme jenom herci, říkával Shakespeare. Olomoucké jeviště vyměnilo letos hned šest olomouckých divadelníků za angažmá na jiných činoherních scénách. V souvislosti s jejich odchodem se mluvilo téměř o exodu. Ve zlém totiž opustili na konci sezony Moravské divadlo také baletní sólisté manželé Globovi a, světe div se, divadlo s posledním letošním úderem na orloji opouští i jeho ředitel Václav Kožušník. Ještě více se světe div – až ve druhé volbě vybrala radnice jeho nástupce. Do čela divadla postaví muže, který se nikdy nelíčil. Manažera a ředitele novinového vydavatelství, vystudovaného lékaře Josefa Podstatu. Jako ze Shakespeara.
Opravy a nápravy
Jeden milion korun pomůže dělníkům, chemikům či kolchozníkům z olomouckého orloje. V létě se začaly opravovat figurky, které po válce nahradily ve středověkých hodinách apoštoly. Spraví to nový nátěr, pro který si tahle dřevěná budovatelská parta jezdí do Litomyšle k restaurátorovi Janu Látalovi.
Ani stovky milionů korun už nespraví zpackané přednádraží. Na jaře roku 2009 začala poslední část jeho rekonstrukce. Že to není ono, se ví už dávno. Martyrium rekonstrukce skončí nejpozději v červenci 2010, tramvaje se tady ale budou dál točit v šikanách zatáček desítky let. Dokud někdo nesebere další půlmiliardu a všechno nespraví.
Bunkr a brouzdaliště
Emoce vzedmuly ve městě dvě stavby: aquapark a Středoevropské forum. Zatímco vodní ráj byl po letech veřejného odporu otevřen téměř v tichosti – ceremoniálu nepřálo rozmarné počasí, kolem Středoevropského fora se na podzim vedly zasvěcené diskuse. Skoro to vypadá, co Hanák, to architekt.
Betonový pětidomek si měšťanská srdce nezískal. Navíc na pár metrů hlíny pod něco, co lidem připomíná bunkr, padne za oběť renesanční Edelmannův palác na náměstí. A to Olomoučané Středoevropskému foru nemohli odpustit.
A aquapark? Ukázalo se, že ho Gemo zčásti postavilo na svém pozemku, a tak radní začali koncem roku přemýšlet, za co by prostor pro venkovní poležení vyměnili. A přišli na to, dají stavební firmě lépe položené pozemky a pro jistotu třikrát větší.
Hudební ikony
Gustav Mahler, jenž tak proklínal svůj pobyt v Olomouci, se v červnu dočkal své busty i pamětní desky. Až letos. Těžko říct, proč se tak dlouho otálelo, když lidská paměť je tak krátká. Kupodivu busta není v jeho oblíbeném lokále, ale v divadle.
Naživo přijela dvakrát do Olomouce jiná ikona, Lucie Bílá. Na jaře zazpívala na charitativním koncertu pro Korunní pevnůstku a na konci léta odstartovala v Olomouci své nové české turné. A co víc. Své světové turné odstartovala v říjnu v Olomouci anglická skupina Yes.
Napodruhé
Rok 2009 byl v Olomouci rokem dvojích voleb. Nadvakrát se vybíral ředitel divadla a až napodruhé byl v listopadu zvolen také nový rektor Univerzity Palackého. Nejvíce hlasů akademického senátu získal fyzik vystudovaný v Bělorusku Miroslav Mašláň. V druhé volbě porazil dosluhujícího rektora Lubomíra Dvořáka, děkana filozofické fakulty Ivo Bartečka i neúspěšného sociálnědemokratického kandidáta do Europarlamentu a někdejšího ředitele olomoucké fakultní nemocnice Jaroslava Vomáčku.
Se zpožděním začala napodruhé fungovat i černolesklá přírodovědecká fakulta. O co odpudivěji působí její střeva vyhřezlá na střechu, o to pohádkovější je uvnitř. Schodiště připomíná učednickou alma mater Harryho Pottera. Ale lidé si na ni nějak zvykli a cirkus jim na Envelopě asi chybět nebude.
Koně a krávy
Cirkusák Berousek začal kvůli zastavěné Envelopě předvádět cvičené koně na místě, kde jednou bude vysokoškolský kampus, protože odmítl rozbít stan na Lazcích na dostihové dráze. Tam ale koně letos v květnu vytlačil pivní festival. Mobilní výčepy byly pro pivaře dobrým dostihovým důvodem. Na start se postavilo dvacet sedm pivovarů a v cíli bylo sečteno přes 96 000 vypitých kelímků. Nejen koně nemohli běhat, ale ani auta jezdit. Tah Přerov–Olomouc zablokovali v dubnu farmáři, protože chtěli zabránit vybíjení krav. Důvodem byla příliš nízká výkupní cena mléka, a krávy jsou proto zbytečné. A aby toho zmatku nebylo málo, jako cirkus vypadala i letošní květinová Flora. Na jarní expozici naaranžovanou v pavilonu A jako cirkusové šapitó dorazilo devadesát tisíc lidí.
Na poslední chvíli
Možná pouhá sekunda rozhodla o tom, že olomoucké házenkářky mají od června nového trenéra Libora Malínka. Po deseti sezonách s třemi mistrovskými tituly byl odvolán Lubomír Krejčíř. Stalo se po prohraném finále ligy s Veselím nad Moravou. Olomouc prohrála brankou v poslední sekundě.
Na poslední chvíli si Sigma dvakrát udobřila své fanoušky. Po skvělé jízdě Evropskou ligou, kdy vyřadila Reykjavík a na maděru rozsekala skotský Aberdeen, narazila na liverpoolský Everton. Čtyřgólová prohra na ostrovech bolela. Domácí srovnání na 1:1 bylo bezbolestnou rozlučkou. Ještě lepší náplastí po jalovém podzimu v lize bylo v listopadu šest gólů v teplické síti. I s příušnicemi.
To hlavní – alej
Symbolem roku 2009 bude patrně Rudolfova alej. Hlavní promenáda Smetanových sadů z pečlivě zastřižených kaštanů, patřící k Olomouci přes sto čtyřicet let, je holá. Než 146 stromů padlo v říjnu k zemi, chodili se lidé s alejí až do podzimu loučit. Fotografovaly se s ní celé rodiny a arcibiskupovi Rudolfu Janu Habsburskému se z toho asi obracelo srdce pohřbené v kryptě dómu svatého Václava. Když přišly ke slovu pily a sekyry, říkali lidé, že se alej kácí, radní to ale nazývali obnovou. Je to krásný eufemismus, takové zmrtvýchvstání. Věřme, že se podaří. Že nové stromy jednou vyrostou a krize pomine.
