8 nejrozšířenějších mýtů v osobních financích

8 nejrozšířenějších mýtů v osobních financích

8 nejrozšířenějších mýtů v osobních financích Zdroj: Partners

Z dětských představ, že se peníze rodí v bankomatech, umíme rychle vyrůst. Relativně brzy vyhodnotíme, co se stane, když během měsíce z účtu odejde více peněz než přijde. Pojmy jako RPSN se dostaly do učebních osnov. Ať jsme ale finančně sebegramotnější, často se řídíme více emocemi, přetrvávají v nás vzorce chování, a těžko se zbavujeme zaběhlých schémat, ve kterých jsme byli vychováváni nebo kterými jsme obklopeni.

1. Železnou rezervu mám na své kreditní kartě

Je na ní dokonce naše jméno, ano, je naše. Kreditní karta, kus plastu, ale nic víc. Každá jedna koruna, kterou z ní vytáhneme, znamená dluh vůči finanční instituci, která nám úvěrový rámec na kreditní kartě poskytla. Může pomoci překlenout krátké období do výplaty, a tedy uhrazení dlužné částky inkasem, ale je to nebezpečný sluha. Vlastní peníze na vlastním účtu poslouží stejně dobře a nemusí nás stresovat, že bychom je měli vracet, jen si rezervu z dalších výplat postupně doplníme. A bez zbytečných úroků.

2. Investování je jen pro bohaté

Skoro to platí naopak. Ten, kdo je bohatý, nepotřebuje vysoké výnosy a spokojí se často s uchováním hodnoty své investice. Ten, kdo má nějaký cíl nebo sen, co si pořídit nebo se třeba zabezpečit na důchod, ten by měl investovat, ať je bohatý, nebo ne. Dnes lze navíc zcela běžně investovat už od pěti set korun měsíčně do dostatečně diverzifikovaných portfolií. Investice je tak svým způsobem formou spoření – s očekáváním vyššího výnosu, za cenu vyššího rizika, totiž rizika kolísání hodnoty investice. Nebo za cenu delšího investičního horizontu, který výkyvy pohltí.

3. Nejjistější je investice do zlata

Ani v srpnu 2011 po deseti famózních letech růstu ceny zlata nedosáhla jeho reálná hodnota na hodnotu z roku 1980. Nevěřte tedy pohádkám o neustálém růstu. Navíc se při koupi zlata připravte na velmi vysokou marži, kterou zaplatíte, a tedy na to, že bude relativně dlouho trvat, než se vaše investice zhodnotí alespoň na výši, za kterou jste zlato nakoupili.

4. Pojištění je takové lepší spoření

Bylo příjemné, když nám naši rodiče slavnostně předali to naše sdružené pojištění mládeže s naspořenými penězi. A tolik pojišťováků nám tvrdilo, jak je skvělé spořit v životním pojištění. Ouha, není. Má jednu výhodu, nutí vás peníze si odkládat, z pohledu nákladů je to ale jeden z nejhorších způsobů, jak vytvářet rezervy. Pojištění má krýt rizika, na která nemáme dostatečnou rezervu.

Josef Uchytil, finanční poradce PartnersJosef Uchytil, finanční poradce Partners

5. Hlavně pojistit děti

Je to zodpovědnost rodiče, nebo nedůvěra v jejich šikovnost? Co nás nutí k uzavření pojištění na dítě? Tedy kromě pojišťováka v porodnici? Pokud je to strach, že přijdeme o to nejcennější, co máme, tak takovou ztrátu přece žádné peníze na světě nevyrovnají. Anebo si možná podvědomě děláme z pojištění sportku. „Pojďme měsíčně pár stovek sázet a ten náš malý šikula jednou za čas něco vydělá a pojišťovnu trošku podojíme.“ Pokud jste tím, kdo do rodinného rozpočtu nosí peníze, vy, pojistěte hlavně sami sebe.

6. Půjčit si co nejméně a na co nejkratší dobu se vyplatí

Toto je zcela přirozený návyk, který asi neodstraníme nikdy, logicky nechceme dlužit a pokud, tak co nejméně. Často to ale vede k situacím, kdy nám nezbydou rezervy a při sebemenším výpadku příjmu sice máme nižší dluh, ale není ho z čeho splácet. A taky samozřejmě nechceme dlužit až do důchodu, snažíme se tak nastavit splatnost takovou, abychom ještě splátky z příjmu utáhli. Ale opět – příjem se sníží a problém je na světě.

7. Moje nemovitost je moje největší investice

Může být, ale pravděpodobně není. Pokud jste pořídili nemovitost, ve které bydlíte a ve které „chcete zemřít“, bude pro vás navždy pasivem, které bude tahat peníze z vašich kapes. Pokud ale na stará kolena dům prodáte nebo pronajmete a půjdete do menšího bytu, pak v jistém slova smyslu lze váš dům nebo byt za investici považovat. Nakonec, i když prodávat nebo pronajímat nebudete, alespoň nebudete muset platit nájem.

8. Všichni poradci jsou stejní vykukové

Předsudky… Budeme se kolem nich motat ještě hodně dlouho. A je vlastně jedno, jestli se týkají finančního poradce, realitního makléře nebo nutričního specialisty. Zeptejte se schválně svých přátel, jakou mají zkušenost s finančním poradcem. Statisticky minimálně jeden z deseti bude se svým poradcem spokojený. Není to mnoho, ale je to taková vlaštovka naděje, že i obor finančního poradenství bude do budoucna generovat více profíků a předsudky postupně vymizejí.