9000 kilometrů za 90 dní. Oros chce rekord

Třetí týden se Ústečan Miroslav Oros pokouší překonat světový rekord. Uletět devět tisíc kilometrů za tři měsíce.

Pětatřicetiletý pilot Miroslav Oros z Ústí nad Labem má šanci překonat rekord. První kilometry ve vzduchu začal načítat na „apríla“ na letišti Sazená u Kralup nad Vltavou, po devíti tisících kilometrech chce přistát na ústeckém letišti Všebořice. Svůj let nazval XCzech 2011.
Oros chce získat skalp Kanaďana Benjamina Jordana. Ten nalétal nad svou zemí za sto dnů deset tisíc kilometrů. Na motorovém padákovém kluzáku. Od roku 2009 má zápis v Guinessově knize rekordů.
Čeští aktéři pokusu o zápis do světové knihy rekordů chtějí současně upozornit na děti, které žijí bez mámy a táty. „Trať jsme plánovali tak, abychom přeletěli nad všemi dětskými domovy v České republice, kterých je kolem sto osmdesáti,“ říká Miroslav Oros. Na dubnový začátek se připravoval od ledna. V posilovně trávil pětkrát až šestkrát týdně až tři hodiny.

Kilogramy na zádech

„Při startu musíte zvednout na záda skoro čtyřicet kilo, s nimi se rozeběhnout, pak vám pomůže motor a padák. Je důležité mít fyzičku, aby měl člověk koordinované pohyby. Pak tři hodiny sedíte, řídíte, je zapojené celé tělo a po těch třech nebo i čtyřech hodinách ještě musíte být schopný se rozhýbat a přistát. Výdej energie je velký, na to je potřeba mít vytrvalost,“ popisuje.
Jeho sedmadvacetikilogramovou výbavu tvoří padákový kluzák, záložní padák, pohonná jednotka s motorem, sedačka a vrtule. Do nádrže motoru se vejde čtrnáct litrů naturalu.

Kamarád dětí bez rodičů

Adrenalin ve vzduchu učaroval Miroslavu Orosovi před jedenácti lety. „Díky létání jsem se seznámil se zajímavými lidmi, například se známým českým snowboardistou Michalem Novotným, spoluzakladatelem Fondu sportovců pod Nadací Terezy Maxové, teď pod Nadací táta a máma. Fond se snaží shánět prostředky na sportovní aktivity a vybavení pro děti z domovů a sami sportovci motivují děti k tomu, aby se věnovaly sportu,“ říká Miroslav Oros, který se s dětmi z některých domovů už skamarádil.
Znají ho ve Světlé nad Sázavou, v Sedleci, Čeladné, ve Zlíně, Dolních Počernicích, v Žatci, Mostě, Hoře svaté Kateřiny. Za ústeckými dětmi na Severní Terasu přiletěl hned druhý den po startu. Děti mu fandí i na jeho webových stránkách a píší vzkazy, jako například ty z Hory svaté Kateřiny. „Vrátila se k nám zima i se sněhem a skryla nám logo. Míro, teď k nám neleť, zmrzneš,“ vzkázaly mu 14. dubna.
Muži z Ústí nad Labem se líbil počin Kanaďana Benjamina Jordana, s nímž se seznámil loni v jižních Čechách. Kanaďan během svého rekordního letu v roce 2009 přistával na táborech pro děti ze sociálně slabších rodin. „Jeho let měl nejenom sportovní nádech, ale i lidský rozměr, a to mě zaujalo. Když jsem se s ním setkal, řekl jsem mu o své myšlence překonat jeho rekord, a on mě podpořil,“ líčí ústecký pilot. Orosův tým oslovil české a moravské dětské domovy s nabídkou besedy o létání s promítáním. Děti se s pilotem můžou setkat už na letišti nebo na jiném přistávacím místě a přivítat ho obrazci sestavenými jejich postavami, například kolem, sluncem nebo nápisem, které pilot z výšky vyfotil.
„Domovům, které se do XCzechu zapojily, dáváme dva až tři dny dopředu vědět, že se u nich zastavíme. Celou cestu totiž improvizujeme s ohledem na počasí, aby nás nepřekvapila bouřka nebo déšť. Chci letět tak, aby mi vítr pomáhal, aby foukalo do zad. Inspiruji se heslem Benjamina Jordana, že optimista nepotřebuje plán B,“ věří Miroslav Oros.
Letec si za dobu svého pokusu o rekord našel mnoho fanoušků, kteří jeho let sledují prostřednictvím webu www.xczech.cz. Fandí mu i Vladimír Bärtl, který létá na motorovém rogalu. „Motorový padákový kluzák je pomalejší než rogalo a náchylnější na turbulence a silný vítr. Trasu Miroslava Orose sleduji na jeho webových stránkách, zatím mu počasí moc nepřálo, dočetl jsem se, že minulý týden ho na pár dní zastavilo,“ říká Vladimír Bärtl. Přestože létání Miroslava Orose baví, těší se, až let skončí a odpočine si. „Těším se na to od prvního dne,“ směje se. Odměnou za pořádnou námahu je pilotovi pohled z výšky na proměny české a moravské krajiny. „Až poletím nad rovinami, jak přeletím České středohoří, až se dostanu nad Krkonoše a ke Sněžce. Hrozně mám rád Beskydy a vršky kolem slovenských hranic. Těším se na Vysočinu, na Šumavu, pak až se zase vrátím ke Krušným horách,“ vyjmenovává.
XCzech podporují specialista na výživu Petr Havlíček, který pilotovi sestavil pro přípravné období jídelníček, herečka Naďa Konvalinková, jež se zúčastní třetí série pořadu Jste to, co jíte. „Chceme uletět rekord a motivovat děti, aby si kladly cíle, které můžou vypadat na první pohled bláznivě. A ukázat, že když člověk na sobě maká, může jich dosáhnout. To je to, o co se snažím,“ uzavírá Miroslav Oros.

Přísná pravidla

Pokus o světový rekord má přísná pravidla. Trasu musí tvořit třicetikilometrové úseky, každý start a každé přistání mají svým podpisem stvrdit dvě nezávislé osobnosti z toho kterého místa a zapsat časy přistání a odletu. Trasu doloží i elektronický záznam.
Svůj pokus o světový rekord pojmenoval Miroslav Oros XCzech, jinak také Krosček. Název v sobě spojuje význam několika slov. Crosscountry (zkratka XC) je mezinárodní termín pro dálkové sportovní lety, crosscheck je tvrdý hokejový zákrok a pohonné jednotce motorového padákového kluzáku se lidově říká krosna.