Do Olomouce dorazili z osmnácti různých zemí, ale mluvit spolu budou jedním jazykem – češtinou. Tedy aspoň to zkusí. Na Letní školu slovanských studií na olomoucké univerzitě se letos přihlásilo dvaaosmdesát zájemců mimo jiné z Řecka, Japonska, Velké Británie nebo Spojených států.
Nejstaršímu je šestasedmdesát let. „Pokud máte motivaci, je možné se naučit jazyk v každém věku,“ říká lektorka Božena Bednaříková, která vede skupinu úplných začátečníků.
Mezi nimi jsou studenti z Venezuely, kde žije velká česká komunita, takže mají přátele nebo předky pocházející z Česka. Starší muž z Holandska se zase chce naučit česky, protože každoročně tráví dovolenou v Jeseníkách.
Oříšek pro cizince
Většina začátečníků neumí z češtiny vůbec nic. Jejich slovní zásoba se však rychle zlepšuje, jako první se většinou naučí slova „ahoj“ a „pivo“. Po měsíčním kurzu si například dovedou objednat v restauraci, zeptat se na cestu, koupit si lístek na vlak nebo do kina a vyprávět o sobě a své rodině.
„Musíme jim vysvětlovat i další věci, které se netýkají jen jazyka. Třeba, kdy se u nás používá tykání,“ vysvětluje Bednaříková, která vyvrací mýty, že nejtěžší je pro cizince zvládnout písmeno ř. „Nevadí, když nemají perfektní výslovnost. Mnohem obtížnější je délka samohlásek. Například slova rada a ráda mají úplně jiný význam. A to je pro cizince oříšek,“ dodává učitelka.
Na ulici je slyšet čeština
Zdokonalit se v češtině přijela do Olomouce i dvaadvacetiletá Lora Peeva, která v Sofii studuje bohemistiku. „Začátky byly těžké, jazyk je hodně obtížný, hlavně koncovky a pády. Psaní je přece jen jednodušší,“ říká velmi dobrou češtinou dívka, která se zajímá o českou literaturu a historii.
Olomouc, kde je letos poprvé, ji velmi příjemně překvapila. „Má zvláštní atmosféru, líbí se mi víc než Praha. Tady na ulicích opravdu slyším češtinu. V Praze je mnoho cizinců,“ dodává.
Také Sorin Paliga, který učí na univerzitě v Bukurešti, už patří k pokročilým účastníkům kurzu. K češtině se dostal před třiceti lety a od té doby se snaží stále zdokonalovat. Pracuje i na přípravě česko - rumunského slovníku. „Z těch méně známých slovanských jazyků je o češtinu mezi studenty v Rumunsku určitě největší zájem. I když jazyk je pro nás hodně náročný,“ vysvětluje Paliga.
