Podle Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky přijalo nejvíce syrských běženců Turecko nebo Libanon. Nizozemský násilník zaútočil už v roce 2006 a byl to psychicky nemocný muž, který muslimem není. A video údajně ukazující dav výtržníků z řad uprchlíků je už několik let staré a s imigranty ani současnou uprchlickou situací v Německu nemá nic společného.
Na oblibě to těmto mýtům, takzvaným hoaxům ale neubírá. V současnosti vedou právě ty o uprchlících. Podle Lukáše Houdka, koordinátora projektu Hate Free Culture, který hoaxy sleduje a uvádí na pravou míru, už nahradily i mýty o Romech a zneužívání sociálních dávek. „Jejich cílem je přesvědčit širokou veřejnost o tom, že s příchodem imigrantů se rapidně zvýšila kriminalita nebo další patologické jevy ve společnosti,“ popsal.
Videa mají posílit strach
Zdrojem mýtů přitom bývají nejčastěji zahraniční protiislámské weby. „Ty pak velmi často přebírají někteří blogeři nebo české propagandistické a konzervativní stránky, skrz které se tyto informace dál šíří mezi veřejností,“ řekl Houdek. Původ mají také v některých českých protiislámských nebo protiimigrantských hnutích. Dnešním cílem hoaxů je především posílit strach veřejnosti, podle Houdka tomu tak ale nebylo vždy. Dříve fámy často vznikaly pro pobavení jejich autora a dosažení pocitu moci skrz manipulaci s davy lidí.
Příklad hoaxu: video má podle šiřitelů zobrazovat útok imigrantů na policii v Dortmundu. Místo ve skutečnosti souhlasí, záběry ale pocházejí z demonstrace krajní levice v roce 2011:
Dávam znovu smazaná videa z německa ... je na nich vidno jak je v nemecku pekne dusno a rozhodne tam nejsou tak happy z toho co jim tam leze za darecky ...aktualizováno ...Sice není zřejmé z jaké doby to video skutečně je (údajně může být video už z roku 2011 Dorthmund), nicméně na věci to nic nemění, ba právě naopak.Pokud toto bylo skutečně před čtyřmi lety, kdy byl "ještě relativní klid", jak to bude vypadat teď.
Posted by Petr Pilař on 20. září 2015
U některých mýtů je přitom podle Houdka jejich vyvracení snadné, hlavně pokud obsahují fotografii. Její původní využití a kontext lze celkem snadno dohledat přes vyhledávače. „Velmi často se tak dojde k tomu, že je fotografie zneužitá k dokumentaci smyšlené aktuální situace,“ vysvětlil. U některých mýtů je to ale podstatně složitější. Těžké je ověřit především ty, které popisují údajné osobní zkušenosti a které aktuálně zaplavují internet. V případě některých hoaxů se hnutí obrátilo i na policii. A to když fámy odkazovaly na domnělé policejní statistiky.
V zájmu policie se přitom kvůli podezření z šíření poplašné zprávy ocitla v létě žena, která sdílela na sociálních sítích příspěvek o tom, že skupina arabských uprchlíků bezdůvodně podřezala hospodářská zvířata na Dačicku. Podle serveru Hoax.cz, který se věnuje vyvracení mýtů už mnoho let, se tato podvodná zpráva zařadila mezi ty nejrozšířenější.
